Střípky z historie Smečna – 5/2014

V sobotu 17. května pořádal Spolek přátel Smečna a širého okolí procházku po Smečně „Domy a jejich historie“. Počasí nepřálo, začalo pršet a tak přítomných šestnáct lidí zůstalo v průjezdu radnice a dozvěděli se informace o Smečně a zajímavých domech.

Údaje byly čerpány ze Slánského obzoru od Fr. Durase, z gruntovních knih města Muncifaje, pamětních knih i obecních počtů z r. 1676. Původní knihy byly značně zničeny při požáru v r. 1630, kdy zůstaly jen torza knih a všechny další zničil požár o devět let později. Zápisy do gruntovních knih začínaly dle paměti starých lidí a dle dostupných starých záznamů.

Ze zápisů se dozvídáme, že Muncifaj měl v r. 1595 jen 34 usedlých a i v okolních vsích to nebylo lepší. Např. v Hradečně bylo 7 usedlých, v Ledcích 24 usedlých.

Od r. 1613 se uvádějí i ceny nemovitého majetku a převody. Po třicetileté válce bylo město značně zpustošené, ohně a nájezdy vojsk zničily mnoho gruntů. Užívání otevřeného ohně rovněž způsobilo nejeden požár. Byla bída a příjmy nízké a úvěr na koupi nebo stavbu gruntu byl na 25 a 28 let, ale někdy ani to nepomohlo a majetek přecházel na jiného majitele. Mnoho domů bylo několik let pustých a vyhořelých bez majitele.

Oheň 27. srpna 1630 vypukl kolem 4. hodiny v noci u Václava Noska a s největší pravděpodobností to bylo v domě čp. 15. Velmi se osvědčila nová stříkačka, kterou koupilo město v r. 1620. Oheň založil Petr Kopřiva naveden jakýmsi Urbanem Renčem, fendrychem z Nového Strašecí přes Jana Lazebníka. Při ohni lehla popelem celá severní strana náměstí až k pivovaru vč. svezené úrody z polí. Všichni se snažili, zachránit co se dalo, ale pojištění nebylo a lidé se dostali na mizinu. Palič Petr Kopřiva se svým společníkem byl chycen a právem útrpným se přiznal i k mordům, loupežím a krádežím. Byl to pacholek 24 letý, hranatý a silný, vynesl ze sklepa i několikrát věrtel piva tj. asi 93,5 kg. 20.září 1630 byl ortel smrti po potvrzení hr. Martinice vykonán ve Slaném na náměstí.

V té době byla radnice uprostřed dnešního náměstí za silnicí k Přelíci. Byla průjezdná se širokým podjezdem a projíždělo se ke „Slánské (či Pražské) bráně“. Na radnici musely vozy zastavit a zaplatit porožné tj. clo. Radnice byla

postavena kolem r. 1510, kdy se stal Dolní Smečen městem s názvem Muncifaj a měla později čp. 52. Byla to renesanční jednopatrová budova se štíty a s okny na všechny čtyři strany. V radnici byla jedna radní místnost, krčma, obydlí krčmáře a nezbytná šatlava. Na radnici byl Martinický znak a podle obrazu Jana Willenberga kolem r. 1600 byla to budova vyšší a větší, než je fara. (plány nejsou) Pro zchátralost byla zbourána v r. 1800. Nová radnice byla postavena na severní straně náměstí, kde stojí dodnes (čp.12).

Náměstí vlastně jedna široká ulice od Kačické brány až ke Slánské bráně má rozměr větší než Slánské náměstí. Radnice rozdělovala náměstí na Horní a Dolní Muncifaj. Za Slánskou bránou bylo předměstí s menšími domky a v tomto období jich tam bylo dvacetdva. V místě, kde je park u autobusové zastávky, byl rybník, do kterého ústila strouha z náměstí. Krátce se předměstímu říkalo Jordán.

Smečno vzniklo v pozdním středověku a díky Bořitů z Martinic, kteří si zde vybudovali rezidenční sídlo má Smečno tuto podobu.

Zajímavý je dům čp. 22 na náměstí, kde je nyní v přízemí Non-Stop a Bufítek Smečno. Dům patřil hraběti a bydleli v něm jeho hosté a příbuzní. V 16.století zde bydlel Jindřich Bořita Martinic – komorník krále a uvádí se jako „panský dům“. Na domě byla umístěna soška Pany Marie. V r. 1911 zanikl dům čp. 21 a došlo ke spojení s čp. 22. V té době byly po jedné polovině majitelky Rosa Hainová a M.Schedová a říkalo se zde „U Hainů“. Na dům byl v r. 1932 vsazen upravený znak Martiniců, který dělal zednický mistr Fr. Černý podle starého znaku. Martinický znak je na domě stále.

Jedná se o jednopatrový dvoukřídlý dům v patře sedmiosý a v přízemí šestiosý se vstupem průjezdem ve třetí ose zprava. Zdi jsou cca 1 m silné. Schodiště je z průjezdu do patra a zde je osm místností. Původní dispozice je přeřešena novodobými příčkami. Pod levou částí budovy jsou dva valené zaklenuté kamenné sklepy a pod pravou částí rovněž dva sklepy s valenými, vysokými klenbami. Na katastrální mapě z r. 1841 je v těchto místech zakresleno užší stavení na hloubkovém půdorysu při levé straně parcely. Dvojí sklepy napovídají, že dům stojí na parcele, kde bývaly původně dva domy. Dům dal opravit hrabě František Michal z Martinic v r. 1750. První zpráva ve stavebním archivu je z r. 1816 a další záznam z r. 1879 je o padajícím stropu

v I.patře. U tohoto domu lze předpokládat, že by zdivo mohlo být ještě barokního původu.

Zrekonstruovaný činžovní dům má zastavěnou plochu 350 m2 a pozemek 1424 m2. Zaniklé čp. 21 získal nově postavený dům v Přelícké ulici.

Možná někoho překvapí, že ve Smečně chtěla stavět firma Baťa nový obchodní dům. Jedná se o čp. 97na náměstí. V r. 1939 až 1940 se jednalo o odkoupení domu od p. Knotkové vdově po obecním strážníku fi. Baťa a.s. Zlín. Dům byl ve velmi špatném stavu, jednopatrový a nižší než sousední domy. Byly vyhotoveny plány a vyjádření sousedů Jar.Novotného a Ant.Lukáše, kteří se stavbou souhlasili, ale v případě škody na jejich domech, žádají náhradu. Dům se měl zbořit a nabídková cena za 1 m2 byla 10 Kč a jednalo se o 16 m2! 19.1.1940 žádají dokoupit část pozemku za domem, schválena demolice a stavba. Dle plánu měl to být jednopatrový dům s širokými třídílnými okny v patře. V přízemí prodejna 42 m2, správkárna 15 m2, obytná kuchyň a schody do patra a zde obytné místnosti. Dům byl ve špatném stavu, neboť nájemnice A.Suplíková si v únoru 1940 stěžuje, že v obytné místnosti jí spadl strop i s rákosím a do bytu jí zatéká, ve střeše je díra a trpí zimou. Starosta Matějka dal příkaz ohledat strop a zajistit bezpečnost nájemnice.

17.4.1941 je však již dopis od Baťa a.s. Zlín, kde sdělují, že stavbu dle jejich rozhodnutí nebudou provádět.

Dům byl navržen k demolici v r. 1946 a byla provedena až v r. 1952. Nový majitel zakoupil pozemek od města za 1500 Kč a postavil si z bílých cihel nový dům.

Tak můžeme pokračovat a u velké části domů nejdeme něco zajímavého. Např. dům v Jiráskové ulici čp. 43 dříve vlastnili manželé Polanských (učitelé), potom Valtrovi a nyní Křížovi. Přestavěný přízemní domek měl nad vchodem do domu sousoší sv. Pavla, které v r. 1935 bylo odstraněno a dáno na děkanství.

Pokračování příště.