Rok 2020 byl vzhledem k pandemii coronaviru a s tím spojeným omezením slabý na kulturní a společenské akce. Spolek přátel Smečna a širého okolí stačil začátkem března společně s baráčnickou obcí Muncifaj uspořádat posezení při hudbě Jar. Dobnera v sokolovně. Připomněli jsme, jak se slavil MDŽ v minulých letech ve Smečně a jak se zde žilo před desítkami let. Přišlo na padesát lidí, převážně žen a hudební odpoledne i s občerstvením se všem líbilo.  

        Začátkem roku jsme vyhlásili fotografickou soutěž na téma „Mám rád svoje město“. Z došlých fotografií členové spolku vybrali a ohodnotili ty nejzajímavější.

1. místo – Jiří NIŠ – Odraz zámku v kaluži
2. místo – Ivana HRUBÁ – Pohled na Smečno od Hrdlíva
3. místo – Kristýna KINDLOVÁ – Západ slunce nad Smečnem 

V dubnu jsme ošetřili stromy u pyrámu a protože se tradiční Anenská pouť nekonala, tak odpadla i naše výstava.

    Na letošní rok plánujeme posezení při hudbě u příležitosti MDŽ. Když to nepůjde, tak o něco později, až to bude povoleno. Doufáme, že se uskuteční i výstavu o Anenské pouti na téma DOMY, JEJICH HISTORIE A JEHO OBYVATELÉ. To jsou plány a na nich pracujeme.

    Na jaře provedeme úklid kolem Martinického obelisku zvanému pyrám a božích muk. Mrzí nás, že v lipové aleji před pyrámem chybí jedna lípa. Všechny lípy krásně rostly a nyní je asi čtvrtá od lesa poražená a uschlá. Pravděpodobně do ní někdo najel a vyvrátil ji.  Zašly i oba posledně zasázené duby dále od pyrámu. Zalévání a ošetřování jim nepomohlo. Zbytečná práce a škoda peněz za stromy.

     Stromy také usychají i v Hrdlívském lese. V obecním lesíku, kde se dříve říkalo „Šibenice“ a opravdu tam šibenice stála, v roce 1884 se začalo vysazovat 1200 břízek, 800 kusů modřínů a 6.000 kusů boroviček. Určitě všechny nevydržely, je tam převážně písek a špatná zem. Nyní každým rokem odcházejí další a další stromy a už je vidět skrz les do polí. Les je tam přes 130 let a byla by škoda, kdyby zanikl.

Eva Ničová – Spolek přátel Smečna a širého okolí

Příloha - fotografie