Z kroniky SMEČNA

Co se dělo ve Smečně od r. 1938 do 1945- část 1)

  Dne 21. května 1938 byla vyhlášena mobilizace, která rozrušila celé město. Záložníci několika ročníků bezodkladně nastupovali vojenskou povinnost, aby chránili republiku proti německému vpádu. Nálada místního obyvatelstva byla špatná. Nevědělo se, co bude dále. Bylo vytvořeno středisko branné výchovy s přidělenými obcemi Přelíc, Hrdlív, Svinařov a Třebichovice. Velitelem byl nadporučík v záloze Josef Kejšar - úředník lesního úřadu a zástupcem J. Pokorný - učitel.

   Smečenská pouť byla poslední neděli v červenci, povedlo se počasí a tančilo se ve všech sálech hostinců. V zámeckém parku byl koncert hornické hudby p. Krause. Příjem města z pouti byl 2705,50 Kč.

   22. září 1938 byla druhá mobilizace, která ve Smečně proběhla klidně. Naši záložníci byli převážně ženatí, měli rodinu a byli bez finančních prostředků. Proto městská rada povolila vyplácet rodinám záložníků vyživovací příspěvek. Na vánoční nadílku bylo pro místní chudé vyplaceno 1390 Kč a dáno větší množství životních potřeb.

  11. ledna 1939 z příkazu okresního úřadu z 28.12.1938 se rozpustila komunistická strana a členové byli vyrozuměni o zbavení mandátu v obecním zastupitelstvu a nebyli dále zváni na schůze.

   15. března 1939 začínala nová epocha státu, kdy p. president Čech a Moravy dr. Emil Hácha předal v Berlíně zbytek bývalé Československé republiky, do rukou říšského kancléře Adolfa Hitlera. Ten jej vzal pod svou vojenskou moc jako protektorát. Dne 15. března byla sněhová mrazivá vánice a větrná plískanice. Toho dne překročila německá vojska hranice a obsazovala města a do Prahy přijel vůdce Ad. Hitler a další velitelé.   

        Ve Smečně byl starosta Josef Matějka a 30 zastupitelů z tří politických stran kromě komunistické. Byly vydány vyhlášky německo-české na zachování klidu a pokračování v práci. Další nařízení se týkalo stanovení policejní hodiny do 20 hod. a od 24 hod. do 6 hod. ranní zákazu vycházení. Byl zákaz průvodů, odevzdávaly se zbraně a místní četnictvo bylo také odzbrojeno. Na obecní úřad musel být zavěšen německý znak a ve škole vytrhány a zničeny všechny články a fotografie bývalého presidenta dr. Ed. Beneše. Pan starosta Matějka provedl náborovou akci a do všech domácností dal přihlášky do „Národního souručenství“. Na městský úřad odevzdalo 837 občanů přihlášku, což bylo 90 % a pan starosta jim poděkoval za pochopení.

     Obyvatelům nařízeno trvalé zatemňování od setmění až do svítání. Byly uzavřeny benzinové pumpy a benzin vydáván jen na poukaz. Začal se projevovat nedostatek různého zboží a hlavně potravin. Byly zakázány taneční zábavy a veselé písně v hostincích. Hasiči a legionáři nesměli chodit v krojích a nosit vyznamenání. Pod trestem smrti byl přísný zákaz poslouchání cizích radiových stanic. Od září 1939 byly vydávány potravinové kmenové listy a od 2. října potravinové lístky. Přibývala nařízení a další zákazy omezující občany. Např. děti ze Smečenské školy nesměly chodit v houfu a od 18 hod. musely být doma. Rolníci si nesměli tlouci máslo nebo dělat smetanu a přebytky mléka museli odevzdávat. Přestupek se trestal až 100 tis. korunovou pokutou. Nedostatek látek a obuvi nutil lidi stát několikahodinné fronty a často se dočkali jen cedulí „zásoby vyčerpány – neprodává se“ . V té době stál 1 kg vepřového masa 20 K., 1 kg mouky 6 – 7 K., 1 kg hrachu   5 Kor. atd. Byl značný nedostatek mléka, cukru ale i petroleje.

     V roce 1939 mělo Smečno 463 popisných čísel a žilo zde 3171 obyvatel.

    27. května 1942 byl spáchán atentát na Heydricha a začaly další příkazy a nařízení.  Z radnice a ze školy byly odstraněny obrazy T.G.Masaryka a dle nařízení p. okresního hejtmana ze Slaného musely děti a učitel na začátku a na konci hodiny zdravit zdviženou pravicí. U nás na náměstí se musely nahradit tabule psané česky za německo-česky. I tabule při vstupu do Smečna „ Župa Louny – Polit.okres Slaný – město Smečno“ byla vyměněna za německo-českou. Byla vytvořena tříčlenná komise pro cizinecký ruch, jejími členy byli Voj.Holinger-řed.měšť.školy, J.Novotný-majitel domu a Boh.Čebiš- hostinský.   

     Našli se však odvážní, kteří i v době okupace podrývali moc Německa. Koncem září 1944 se na popud lesního rady Václava Káry ze Smečna v jeho bytě za přítomnosti vrchního strážmistra Jos. Himmela z Tuřan a lesního strážníka Rud. Kafky z Malíkovic ustanovil partyzánský oddíl v okrese slánském. První partyzánská skupina devíti mužů k 1. říjnu 1944 vypracovala strategický a organizační plán a dohodla se na taktice drobných bojů. Jednalo se především o získání nejnutnějších zbraní. Podle plánu měli v lesích přepadávat jednotlivé Němce a odebírat jim zbraně. Pro tuto akci byl zvolen úsek Hvězda – Mšec při státní silnici Slaný-Kar.Vary.   

  Rok 1945 – V březnu a dubnu byly vyklizeny obě školy a dětem dáno „prázdno na neurčito“. V těchto měsících proudilo Smečnem tisíce uprchlíků na vozech. Někteří byli ubytováni ve školách. Ustupující německá armáda z východu brala s sebou příslušníky německé národnosti. Byly to kolony naložených vozů taženými koňmi a traktory, vezoucí vše cenné a hlavně potraviny. Smečno bylo zcela těmito uprchlíky zaplaveno. Pan starosta J. Matějka nařídil vyvařovací akci pro uprchlíky, ale ti o to nestáli, neboť byli řádně zásobeni. Měli celá prasata, uzené maso, sádlo atd. Po krátkém odpočinku postupovali západním směrem. Stávalo se, že jim koně únavou padali, tak je nechávali na místě. Strach před postupující Rudou armádou je hnal kupředu na západ. Svazy bojových a bombardovacích amerických letadel přelétaly nad naším městem. Ve večerních hodinách bylo docela zřetelně slyšet ruskou dělostřeleckou palbu, která se blížila k hranicím. V noci byla vidět záře na severní obloze z bombardování Drážďan.   

   V blízkosti Ovčína v poledních hodinác byly svrženy americkými letadly bomby. Na pátém kuse J. Zlonického u Ovčína dopadlo německé letadlo, které sestřelili američtí hloubkaři. Na místě dopadu zbylo jen pár kusů z letadla a německý letec, kterému to utrhlo nohu. Trosky letadla hlídala německá armáda. (Po válce se na poli našlo několik kusů z letadla).

2) Výpis z kroniky – Rok 1945 – květen

  Revoluce začala ve Smečně již 4. května večer, kdy došla zpráva, že v Praze se odstraňují německé nápisy. Tato zpráva se okamžitě rozšířila a občané strhávali a zamazávali německé firmy a nápisy. Nikdo se nemohl dočkat rána 5. května a již kolem 4. a 5. hodiny ranní shromáždilo se na náměstí velké množství občanů. Majitelé domů vyvěšovali československé prápory a vlajky se srpem a kladivem. Kolem 7 hod. už bylo město v praporové výzdobě. Obrazy Háchy a Hitlera se z radnice odstranily již 4.5. večer, ale na příkaz starosty J.Matějky musely být znovu zavěšeny. Druhý dne na zákrok revolučního výboru byly definitivně odstraněny.

  5. května ráno prošel městem velký průvod lidu s hudbou a po dlouhé době zahráli naši státní hymnu. Téhož dne byla odzbrojena německá vojenská hlídka, která střežila spadlé německé letadlo. Ve 12.15 hod. z rozhlasového vysílání se dozvěděli o pražském povstání a obléhání rozhlasu. Ve Smečně byl ihned ustaven národní výbor s těmito členy: J. Škrdlant-předseda, St.Veselý-náměstek a čl. J.Hort, J.Reichl, M. Finek, V.Kára, K.Blažek, V. Vorlíček,     J. Dvořák-děkan, který se ujal vedení města. Starosta J. Matějka, který se přihlásil za Němce, byl sesazen a zajištěn.

   Bylo zřízeno čsl. Vojenské velitelství na lesní správě (čp.116) za vedení št.kpt.Brzáka,por. Rozsívače a nadpor.P. Zlonického. Přistoupilo se ihned k akcím. Byly postaveny překážky (trámy, vozy, nábytek) na zadržení postupu německé armády v ulicích ke Slanému, Svinařovu, Přelíci, Ledcům, Kačici a všude rozestavěny hlídky hlídající ve dne v noci. Ulice ke Přelíci byla podminována. 6.5. bylo ve Svinařovské ul. hlídkou zadrženo nákladní auto se 4 členy německé posádky. Byli odzbrojeni a auto dáno k dispozici národnímu výboru.

    7. května kolem 10 hod. šedesát německých vojáků ze slánské posádky jelo směrem na Hrdlív a dále na Třebichovice. U hrdlívského hřbitova došlo k prudké přestřelce s českoslov. dobrovolníky. Na pomoc přišli i dobrovolníci ze Smečna, Třebichovic a Svinařova. Asi po 20 min. přestřelce byl odpor zlomen a na místě zůstalo 10 mrtvých Němců. Ostatní se rozprchli po okolí a byli pronásledováni. Dva dobrovolníci byli zraněni a padl partyzán Vl. Šafránek z Hořovic, který byl pohřben v Kačici.

   8. května byla vyhlášena kapitulace a téhož dne v 9.30 hod. projížděla Smečnem divize německého vojska od Třebichovic dále k Ledcům a Hradečnu. Bylo to celkem 560 vozů, pancéřů a dalších motorových vozidel. Projíždějící Němci několikrát vystřelili a ve Svinařovské ulici pancéřovou pěstí. Střela dopadla na střechu domu p. Topinky (Na Bambouze) a poškodila ji. Vystřeleno bylo i na zámeckou věž, kde byla zřízena pozorovatelna. Němci odhazovali různé předměty, které byly přítěží při rychlém odchodu. Byly to např. vozy, řetězy, lana, postroje. Tato německá kolona vzala s sebou „národní hosty“, kteří byli ubytováni ve škole.

  9. května 1945 kolem 13 hod. přijel na Smečno první tank Rudé armády. Posádka rudoarmějců byla místními občany nadšeně přivítána a potom odjela směrem ku Praze. Téhož dne prošlo městem větší množství zajatců a uprchlíků doprovázených čsl. vojenskými hlídkami.

  10. května projíždělo naším městem více oddílů Rudé armády a lidé je nadšeně vítali. Každý den projížděl oddíl osvobozenecké armády. U stodol stál pro poruchu ruský tank, který obléhaly hlavně děti. Vojáci je nosili v náručí, brali je do tanku a obdarovávali je jídlem. Kronikář uvádí, že viděl, jak dítě dostalo uzenou vepřovou kýtu.

3) květen 1945 –

   Ustanovený revoluční výbor po složení slibu se ujal řízení města.  Po prozkoumání polí a lesa a odstranění Němci odhazovaných výbušnin, vyzval občany k pomoci národnímu hospodářství. Ve Smečně hlavně při zemědělské jarní práci na poli a okopávce řepy. Při revolučních dnech práce na polích byly nebezpečné a zcela ustaly.

   Za okupace se našli občané, kteří se zpronevěřili národu, udávali poctivé lidi a kolaborovali s Němci. Jedním z nich byl pan Říha, majitel lesa a hájovny, který jako rakouský příslušník měl nucenou správu nad smečenským panstvím. Na hony si zval členy kladenského gestapa, proti smečenským občanům šel několikrát se zbraní v ruce. Proto mu byl zde pobyt zakázán a majetek zapečetěn až do rozhodnutí zemského národního výboru.

   Dále byla zajištěna Němka hraběnka Schöffgötschová, která byla v době okupace v ústavu Vincentinu na zámku. Tato vyznavačka hákového kříže byla zajištěna a odvedena na okres do Slaného.

   Třetím zajištěným byl bývalý starosta Josef Matějka. Tento výtečný muž zapomněl na svoje češství a upsal se Němcům. Stýkal se z kladenského oberlandrátu s Němcem Remplichem, který měl na svědomí stovky českých lidí a přímo se zúčastnil vypálení Lidic. J.Matějka byl předán ONV ve Slaném a lidovým soudem odsouzen k desetiletému žaláři.

   A také učitelka Langrová z obecné školy, která nutila děti při vyučování k propagaci nacistického Německa. Používala výhružky a nátlak i na samotné rodiče. Také byla předána ONV ve Slaném.

    Za okupace byli ze Smečna pro ilegální komunistickou činnost zatčeni gestapem a odvlečeni do koncentračních táborů Bohumil Štrejl, Alois Mayer, Josef Frolík, Václav Janeš, Eman Formánek, Václav Franc, Leo Bureš, Alois Beneš, Fr. Horman, Fr. Mazourek a Jin. Škrdlant.  Vrátili se jen dva F. Mazourek a Jind. Škrdlant. Ostatní byli umučeni v Mauthausenu a L. Bureš a V. Franc popraveni na Pankráci. V Rawensbrüku byla s lidickými ženami vězněna Marie Burešová, která se vrátila.

   V Rawensbrüku byla s lidickými ženami vězněna Marie Burešová, která se naštěstí vrátila.

   V zahraniční armádě bojoval v druhé světové válce poručík Jaroslav Duda a padnul při bojích na Dukle. Jeho rodiče byli odvezeni do koncentračního tábora ve Svatobořicích a jeho matka po návratu z tábora v revolučních dnech zemřela.

    Ve Smečně existovala podzemní komunistická buňka, která měla šest členů, ale přímo partyzánskou činnost nevyvíjela. Po revoluci se ustavily čtyři politické strany: Komunistická, Národně socialistická, sociálně demokratická a strana Lidová. Prvým úkolem byly volby nového rozšířeného výboru.