Jdi na obsah Jdi na menu

Kronika města od r. 1918 do r. 1919

Rok 1918

Dnem 18.ledna byla zmenšená dávka mouky a zavedeny lístky na petrolej ½ litru nejvýš 1 litr se dostal. 6/1 generální sněm všech českých poslanců vydal „deklaraci“. Plat horníka obnášel denně 4-5 Korun. Ve Smečně na nádraží úzkokolejné dráhy zřízena prodejna uhlí na menší dávky a to na lístky uhelné. Dne 9/2 prohlášen mír s Ruskem a tak sovětská vláda (jinak zvaná Bolševická) nařídila demobilizaci ruských armád. Dne 24/2 dostalo se hraběti Jindřichu Clam Martinicovi nejvyššího vyznamenání a to „řád zlatého rouna“. Dnem 24/3 najednou uhodily tuhé mrazy až 7°R a trvaly až do 30/3 o Bílou sobotu kdy padal hustě sníh a vytrvale. Polévkový ústav přestal úplně vařit pro nedostatek všeho. Dne 5/4 vypukl oheň v panském dvoře. Na jaře 1 q cent bramborů na semena stál 140 Korun. Až také 160 korun. 1 q cent sena 120-130 Kor.,1 q cent slámy 50-60 Kor., 1 litr mléka 1 K. 20 hal., 1 vajíčko 1 K., 1 kilo vepřového masa 36 K.(tlusté) a 24 K.(hubené), to byl následek že z velkých měst jezdili na venek nakupovat a vše přepláceli. Ze strychu pole se platilo20 Korun. Šaty co stály dřív 18-20 zl. teď 400 Korun a také se vše stupňovalo. 1/5 Smečenské dělnictvo zúčastnilo se oslavy květnové v Slaném a řed odchodem dělnictva na tábor do Slaného (na Střelnici), promluvil občan Jan Renč (horník) jež v řeči naznačil,  že dnes vše se vrhá na dělnictvo a přes všechnu perzekuci, že jdou manifestovat za osmihodinovou dobu pracovní a za utvoření československého státu. Dopl.: V obecním domě v Praze dne 13/4 byla slavná přísaha, byl to první mocný projev za naší příští, lepší svobodu. Jarní počasí bylo příznivé pro zeměděl. stav jen sucho plné obavy o vodu a pak hlavně veliké množství myší. V tak zvané „bráně“ udál se v květnu kolem 9 hod. večer případ neštěstí a to shořel automobil nákladní (z nádržky benzinu), který s sebou vezl hlavně potraviny (mrkev) na Poldniu huť. Dne 5.května z hladu přestalo dělnictvo na všech šachtách okolo Smečna pracovat a na to 6/5 došlo zpráva o plenění mlýnů a dvorů. Vyplněn byl „Šebestův mlýn a jeho sklad“ u sv.Jana  u Písku na Slánsku a hned na to vypleněn „Ovečín“ hrab. Jin. Clam Martinice, dále mlýn v Střebichovicích, v Libušíně, dvůr na Hájích knížete Švanczenberka a i od jinud docházely poplašné zprávy a to že i majetku soukromého chudých lidí se nešetří. V noci ze 6/5 na 7/5 přitáhlo vojsko napřed pěší pluk č. 27., a na to jiný pak pěší pluk

 

-  25 -

 

 

 

 č. 72., Maďarský (setnina) na Smečno a tak zamezilo se další řádění a majetek občanstva se chránil. Toho času byl na Smečně hr. Jin. Clam Martinic, který při svém odjezdu na nádraží měl co průvodčího sebou „četníka“ a mimo to cestou se jel byli roztroušeně postaveni „četníci k ochraně jeho“. Přičiněním hlavně hr. Jin.Cl.Martinice bylo uvaleno na Smečno a okolí „stanné právo“, dále vyhlášeno bylo na Slaný-Kladno-Nové Strašecí-Unhošť. Zámek smečenský i ostatní majetek hraběte byl vojskem a hlídkami střežen. O 9 hodině večer muselo dle prohlášení stanného práva – být vše doma a v klidu vše na veřejných místech.  Jako účastníky zatklo četnictvo velkou řadu provinilých na rabunkách a to hlavně ze Svinařova, ale také ze Smečna – dopraveni všichni do vězení (většina na Pankrác do Prahy). Někteří z nich dostali kolik měsíců trestu. Četa vojínů a četníků učinila prohlídku ve Svinařově a tam také nejvíc našlo se zásob, které zabaveny byly.vypuklá stávka hornická trvala do 13/5 , kterýžto den vyzváni horníci k nastoupení práce a tak se stalo že ze Smečna a i od jinud voděni byli horníci – vojáci – na příslušné doby, kde pracovali a pro případ neuposlechnutí byla „vojenským velitelem“ vyslovena výhružka a to „trestu smrti provaz“. Kádi šel kam z města musel míti „legitimaci“ potvrzenou vojen.velitelem,který byl ubytován v zámku a vojsko pak bydlelo v pivovaře. Z četnictva místního nejvíce činný byl známý pan strážmistr „Závora“ jehož budou mnozí dlouho vzpomínat a o něm vyprávět – ba snad všechno občanstvo Smečenské. V Praze odbývaly se slavnosti od 16/5 do 18/5, a to 50leté výročí položení základního kamene „k Národnímu divadlu“ Českému. Při slavnosti učinil spisovatel Alois Jirásek, projev jménem všech československých spisovatelů o „utvoření Českoslov. státu“. Dne 19/5 pro království České zřízeno „krajské zřízení“ v Čechách stanoveno 12 krajů. V květnu opustili Židovští uprchlíci Smečno a odebrali se do svých domovů Bukovinských. V hospodářství nastala živelná pohroma stále sucho a mrazy (i pod 0) valně poškodily úrodu a nejvíce myši jichž bylo mnoho a pak brouk zvaný „Hrbáč“ osení byl na obilím, květ klasů částečně i spálen byl. Město Smečno přistoupilo dne 31/5 za člena Musea králov. Českého.

Vypovězení války:

41., republika Costaria – Německu /5.

V rodinách různých zavládá chřadnutí tělesné, dolehla bída a hlad v plné své síle. Aby omezena byla lichva s ovocem zakázány dražby zvolné ruky. A tak na

 

 

         -  26  -

 

 

 

 Smečenském panství z celého – byly prodávány sady za 156.000 K. – původní odhad byl 40-50.000 Kor.

A ovoce pak drahé bylo:

1 kilo hrušek…4 K

1 kilo jablek…4 K

1 kilo švestek…1 K

1kilo třešní…7 K

Requisice obilí byla nařízena dne 19/6. Po celý měsíc červen a červenec nedostala naše obec žádných přídělů mouky, takže ani chléb se nepekl.

Ceny obilí byly stanoveny přijímací:

(za 1 q cent)

Žita

55 K

Pšenice

55 K

Ječmene

50 K

Ovsa

50 K

Hráchu

120 K

Čočky

150 K

Fazolů

100 K

V obecním zastupitelstvu usneseno na VIII. válečnou půjčku upsat 1000 Korun z kmenového jmění. Dne 1/6 založen na Smečně svaz horníků, jehož předsedou byl p. Jan Vagner. Docházka školní mládeže byla nedbalá, zaviněna nedbalostí rodičů, ale také hlavně bídou, hladem, nedostatkem šatů a obuvi. Český svaz podal obžalobu na ministerského předsedu Seidlera pro porušení zákona oktrojírovým způsobem pro Čechy. Jelikož původní „Národní výbor“ ničeho nečinil, utvořen „Nový národní výbor“, jež vydal provolání k československému národu a to 13/7,14/7,1918; vyslovuje naději v příští budoucnost slovy: „Buď pozdraven drahý národe náš! Svou silou jsi povstal z hrobu staletí – svou silou vstaneš na světlo v kruhu svobodných národů budoucího osvobozeného a kulturního lidstva.“

Další vypovězené války: 42. Republika Honduras – Německu  /7

Umělá hnojiva dnes úplně již nejsou.

Drahota k porovnání v roce 1913 a v roce 1918:

Produkt (1 kilo)

1913

1918

Rýže

52hal.

62 Kor.

Čočka

40 hal.

2620 Kor.

Vepř. Maso

 

-25--

1 K. 90 hal.

 

46 Kor.

Vepř. Sádlo

1 K. 60 hal.

58 Kor.

Hov. lůj

1 K. 10 hal.

40 Kor.

Máslo

3 K.

64 Kor.

Mouka

48 hal.

16-20 Kor.

1 Kopa vajec

3 K. 60 hal.

72 Kor.

1 husa

5 K.

70 Kor.

1 q cent brambor

6-7 Kor.

120 Kor.

Pivo, jakosť strašná (o 685 %) a víno (o 740 %).

Hospodářské stroje:

Stroj

1913

1918

Secí šestnáctiřádkový

450 K.

2025 K.

Žací trávní

290 K.

1600 K.

Žací obilní

520 K.

2300 K.

Vyorávač brambor

300 K.

1300 K.

 

Dobytek úplně není a když tak z ciziny za strašné peníze.

Další porovnání cen:

Věc

1913

1918

Oblek

60-64 Kor.

900-1000 Kor.

Špatný límeček na krk

40 hal

2 K. 40 h.

Boty

13-16 Kor.

240 Kor.

Kartounový šátek

48 hal.

24 K.

Cívka nití

36 hal.

432 Kor.

 

Nová cena mouky určená c. k. úřad a to:

Za 100 kg

Přepychové

250 K.

Za 100 kg

Kvarční

150 K.

Za 100 kg

Chlebové

100 K.

Přičemž cena žita a pšenice je 55 K.

Domácí mletí a šrotování zakázáno.

Cena mouky v drobném prodeji stanovena místodr.nařízením dne 11/8 a sice:

Mouka chlebová

1 K. 12 hal.

Mouka k vaření

1 K. 66 hal.

Mouka k pečení

2 K. 72 hal.

Chléb pro venkov

1 K.44 hal

 

 

 

- 28 -

 

 

 

Drahota až neodůvodněná. Dřív před válkou stál pár bot 1 q cent obilí a dnes 5 až 6 q centů obilí. Šaty stály 3 q obilí a nyní 17 q centů. Od 1.září zvýšeny poplatky poštovní a to na dopis 20 hal (dříve 15 hal.). Korespondenční lístek 10 hal. (dříve 8 hal.).

Současně nastalo zvýšení cen tarifů pro železniční dopravu. Vydán byl zákaz soukromého zásobování a to vydal ministr pro výživu Paul, ježto zásobování státní selhává a tak lze očekávat „hlad“.

Dne 17.září vyzvednuto (odvoláno) stanné právo v okresu Slánském. Dle vyměřeného kontigentu má Smečno odvésti: 480 g. chlebovin a 15 g ovsa.

A velkostatek:1280 g. chlebovin a 40 g. ovsa.

Koncem září požádalo Bulharsko dohodu o příměří, to však nepovoleno a prozatímní mír uzavřen za úplné kapitulace Bulharsk

a. Odchodem školníka V.Srkala, byl zvolen školnkem Jan Renč, horník ze Smečna. Dne 4. Října nabídlo Rakousko a Německo s Tureckem příměří a vyjednávání a mír na základě podmínek a bodů Wilsonových, presidenta Spojen. států Severoamerických. Celý svět čeká na rozhodnutí Wilsona s touhou a strachem. Dne 6/10 francouzské vojsko prolomilo frontu německou u Remeše. Dne 8/1, Rakouské vojsko ustoupilo u Leskovar. 10/10  president Wilson konal porady se zástupci Čechů, Slováků a Jihoslovanů. Dne 13/10, Německo odpovídá Wilsonovi, že přijímá podmínky jeho. Dne 14/10 uspořádána „generální stávka“ v Praze proti vyvážení potravin z Čech. 15/10m čeští delegáti podali nové státoprávní ohražení proti platnosti delegací. Téhož dne president Wilson zamítá Německý návrh. Dne 17/10, císař rakouský, Karel I., vydal manifest a utvoření Československého státu, pak Jihoslovan. a Ukrajinského se zachováním zemí Uherské koruny. Dne 19/10 „Národní výbor český“ prohlásil, že nebude vyjednávati s Vídní a že Československý stát bude vyřízen za spoluúčasti „Pařížské národní rady České“. Dne 20/10 president Wilson zamítá mírový návrh Rakouska a odpověděl: „že soudci nad osudem Rakouska a svým jsou jedině Češi a Jihoslované a ne on.“

 20/10 dohodové státy vzaly na vědomí, že utvořena „Česká vláda s dr. T.G.Masarykem jako minister. předsedou v čele a schváleno odtržení se od Rakouska a Habsburské monarchie.“ 23/10 dr. Kramář se zástupci Národního výboru odjeli do Švýcar.

 

 

-      

                                                               -  29  -

 

Dne 25.října do Bernu odjeli poslanci: Staněk, Habrman, Klofáč, dr. Kramář, dr. Preis, dr. Šamal, Kalina, Svoboda, dr. Hruban.

„Celý český národ s mocným rozechvěním sleduje svoje plnomocníky- s vůdci – za věc svobody a demokracie. Dne 27/10 vláda rakouská souhlasí s podmínkami presidenta Wilsona a zejména uznává práva Čechoslováků a Jihoslovanů. Té  doby byl veliký útok vojsk dohodových na řece Piavě v Itálii. V září a v říjnu ve velkém rozsahu objevila se takzvaná „Španělská chřipka“ – a tak i Smečno bylo postiženo touto nemocí tak nebezpečnou, při níž mnoho lidí vzalo za své (v rodině dvě i tři osoby zemřeli). Školy následkem nemoce byly uzavřeny od 9/10 do 4/11. Dne 27/10 přejal správu Československého státu – „Národní výbor“. Po správě a kapitulaci Rakouska sestoupilo se předsednictvo Národ. výboru, aby okamžitě uřinilo opatření a to: Místopředseda Švehla,dr. Rašín, dr. Soukup a poslanec Stříbrný dostavili se na místodržitelství, kdež oznámili, že dneškem veřejnou  správu přejímá a že dosavadní zákony zůstávají až na další v platnosti a že je nutno by celá likvidace a odevzdání všech věcí všech věcí do rukou Československého státu provedeno bylo v klidu a pořádku. Presidentu zemské správní komise hrab. Schönbornovi oznámili, že Národní výbor přejímá budovu sněmovní. Do správy národa vzat také hned „válečný obilní ústav“.

Rakousko-Uhersko navazuje styky s národní vládou československou v Paříži.

Dne 28.října 1918 vydal Národní výbor proklamaci s vyhlášením Československé republiky za vedení Národ. výboru až do zvolení „Národního shromáždění“ všeobecným hlasovacím právem a podepsáni:Antonín Švehla, Fr. Soukup, dr. Alois Rašín, Jiří Stříbrný, dr. V Šrobár.

Současně vydán byl první zákon (s týmiž předpisy). O devátéhodině večerní dostavili se do místnosti „Národního výboru“ a odevzdali tam do rukou Národního výboru, velitelé moc vojenskou a to:velicí generál podmaršálek Kestřánek a místní velitel pol. podmaršálek Zenantoni, s celým svým štábem.

 

-28-

První den svobody- bez pout, první den samostatnosti a samostatného Českého – jež po 300 letech – vrátila se do rukou národa – a tak 26.července r.1914,stal se téměř všem Čechům. appelem k poslednímu a rozhodnému odboji. Čeští vojáci hnáni jsouce na bojišti proti bratrům Slovanským, věděli, co je jejich povinností. Přešli. Taktéž v zázemí přešli jsme k činu. Profesor T.G.Masaryk odjíždí dobrovolně po vzoru Komenského do vyhnanství, aby národu připravil osvobození cestou diplomatickou a organizováním českosloven.zajatců

 

                                                           -  30  -

v cizinecké legie a později ve vlastní vojsko (legie), které bojovaly by po boku dohody proti centrálním mocnostem.

Profesor T.G.Masaryk toto ohromné dílo zdárně vykonal. Dávno měl své prorocké tušení:při jubileu svých šedesátin – řekl nám, že chce žíti do 80 let a ještě něco v politice vykonat. Čtyři léta vzdorovaly centrální mocnosti až vyhladovělí podlehly. Trpěli jsme při tom hlavně my, Češi. Pamatujete se zajisté na dobu hospodářského úpadku, ale udržovala nás naděje obratu v náš prospěch. Tak se stalo – přišel neodvratný 28.říjen 1918 a monarchie Rakouská se rozpadla. Tak vraceli jsme se z ponížení a nekonečného utrpení ku svobodě a vstoupili jsme do řad národů, kteří tvoří dějiny. Od těch dob žijeme vlastním životem a sami tvoříme osudy svoje – jsme svobodni!

Sokolstvo spolu s Děl. Tělocvičnou Jednotou, studentstvo, hasičstvo a skauti převzali péči o veřejný pořádek v zemích Československých. Vývoz zamezen a tonařízením svazu českoslov. železn. organizace a spolků, a tak zabránit všemi prostředky k vývozu potravin, cenných předmětů atd.

Současně opustil Prahu arcibiskup Hňyn (Němec) a na místo něho pověřen prozatímně správou Královéhradecký biskup Doubrava. Dne 29.října průchod nad osvobozením našeho národa dán na Smečně vyzdobením domů, vyjma zámku. Pak slavnostním průvodem jež s červenobílými prapory s rudými prošel s hornickou hudbou ulicemi a na náměstí před radnicí promluvil občan Müller za obec. zastupitelstvo a pak občané Jan Renč a V. Plžák o významu převratu – po řečech zapěny hymna: „Kde domov můj“,“Hej Slované“ a „Spi Havlíčku“. Shromážděný lid pak provolal presidentovi Spoj.států Severoamerických, Wilsonovi slávu a Masarykovi a složil přísahu věrnosti Československému státu. Při průvodě kol zámku zastaven průvod a zazpíváno s doprovodem hudby „loučení“ bývalého hraběte Jindřichovi Clam Martinicovi – který té doby právě vzpomínal zašlých dob – tyraniea nadvlády na zámku Clamu v horních Rakousích. Práce všude byla zastavena – nálad byla povznešená a slavnostní. Dne 29/10 v 11 hodin dopoledne vztyčen na hradě v Praze Český prapor a stráž obstaralo Sokolstvo. Zemská školní rada podřídila se Národnímu výboru. Zemský trestní soud postavil se do služeb československého státu. Vídeňský lid žádá sesazení německého císaře Viléma a brzký mír. Dne 30/10 vojenské velitelství v Praze obsazeno Národním výborem – vůdce sokolstva dr. Scheiner pověřen nejvyšší správou Českoslov. armády, polní podmaršálek Jan Diviš

                                                       -  31  -

 jmenován velitelem veškeré branné moci československé. 30/10 vypukla revoluce v Uhrách. Dne 31.října Národní výbor převzal všechny železnice do své správy. Ve Vídni odehráli se protidynastické demonstrace. Průlom na řece PIavě ve Stalici přivodil strašlivou katastrofu. 3.listopadu úplnkapitulace Rakouska. 4/11 české pluky se vrací do vlasti a nadšeně jsou vítány domů a zvláště triumfálně byl uvítán pěší pluk č.28 jenž tolik persekucí vytrpěl v době války.

 

-

Návrat naší delegace ze Švýcar byl slavnostní – lid vítal je na všech stranách a na to: v plenární schůzi Národního výboru. Mluveno mezi jiným všechny správy vyvolaly ohromné vzrušení a dojem před prací jež vykonali za hranicemi naší čeští lidé a legie. Stát československý bude demokratický-sociálně spravedlivou republikou, jméno České za hranicemi má skvělý zvuk a pověst Husitů a Českých bratří. Švýcarští delegáti konstatovali, že spolupracovníci za hranicemi nevzali od čtyřdohody ani jediného haléře a obrovité dílo vykonali prostředky vlastními, často za největšího strádání. Byla vypsána Iní národní půjčka Svobody, kterou vypsal Národní výbor ve výši 1 miliardy korun. A upsáno také bylo 1 miliard korun. Město Smečno z kmenového jmění upsalo 3000 Kor. což bylo v obecním zastupitelstvu jednohlasně schváleno. Když trůny císařů a králů se rozpadly, tu uveřejnila správa, mnoholi dostával bývalý císař Karel I., na vydržování dvora a to 22 mil. Korun a jako vojenský velitel 11 mil. Kor. a žena jeho brala ještě podporu na děti, pak na sebe – tak jako chudé ženy ve válce, takovým způsobem okrádali ty národy. Ženy arciknížat braly rovněž podpory na sebe, na děti, pak také příbytečné. Takovým způsobem pomáhalo se přivésti národ k ožebračení a za to se ty ubozí národové měli za ně modlit a to bylo oslavované Rakousko. Dne 3.listopadu bylo zrušeno šlechtictví a zván každý příslušník československé republiky občan. Téhož dne přijeli první legionáři, předvoj to československé armády a to legionáři francouzští s podplukovníkem Husákem do Prahy a připraveno jim slavnostní uvítání. Dne 4/11 společná oslava samostatného československého státu – všech občanů 8/11 byla v Praze slavnostní přísaha vojsk na Staroměstském náměstí veškeré posádky pražské (a přísaháno na Sokolský prapor z Paříže).

 

Zajímavé bylo po převratu, že děvčata nechala se stříhat vlasy po krk (copy) a móda se zvala Amerika.

Dne 8/11 ba Smečně tak jako v celé republice vzpomenuto Bílé Hory a osvobození z poroby. Toho dne uspořádán průvod veliký a slavnostní:školní

                                                          -  32  -

mládež, všechny spolky politické i odborné organizace, občané a občanky, uprostřed pak alegorický vůz s živým obrazem hold všech Svobodě představující. Z okna radnice na náměstí uvítal slovy průvod starosta města A.Částka. Slavnostní řeč promluvil učitel V.Volák a pak horník J.Renč, jenž bral do přísahy všechny občany, by věrni byli československé republice, což shromáždění hromovým „přísaháme“ potvrdilo. Slavnost tato ukončena pak národní hymnou naší „Kde domov můj“ a „Hej Slované“. Odpoledne byl koncert promenádní na náměstí – po celý den byl klid práce, při slavnosti dopolední i odpolední prodávány značky ve prospěch vdov a sirotků po legionářích. Hanba Bílé Hory smyta.

 

-30-

9/11 zákonem prohlášeno, že velkostatky nesmí se zatěžovati ani zcizovati bez svolení úřadů. Téhož dne též německý císař Vilém rozhodl se zříci trůnu a bylo prohlášeno německými státy Německo za republiku.

 

Dne 11.listopadu zastaveno na všech frontách nepřátelství. Dne 11.listopadu vzdal se císař Rakousko-Uherský Karel I. trůnu. 12/11 prohlášena ve Vídní republika rakouská. Pražský arcibiskupem zvolen profesor Th. dr. Fr.Kordač. v době válečné strana sociálně demokratická úplně činnost zastavila, jen důvěrníci se stýkali s ústředím v Praze – ale po převratu ke konci roku organizace sociálně demokratických rychle vzkvétala. Dne 14.listopadu první schůze Revolučního národního shromáždění, historický to den,celkem 254 členů a to z delegátů všech politických stran.

První vláda československá (ministerstvo):

K. Kramář, předseda ministerstva a prozatímně zahraničí

E. Beneš, zahraniční záležitosti

G. Habrman, vyučování

V. Klofáč, národní obrany

K. Prášek, zemědělství

Al. Rašín, finanční

Fr. Staněk, veřejných prací

Fr. Soukup, spravedlnost

Ad. Stránský, obchod

Jiří Stříbrný, poštovnictví

Vavra Štrobar, zdravotnictví

Mil. Štefánik, vojenství

                                                       -  33  -

B. Vrbenský, zásobování

Lev. Wintr, sociální péče

Ysid Zahradník, železniční

Moric Hruban, bez portefeuille

Předsedou Národního shromáždění zvolen Fr. Tanášek.

Dr. K Kramář prohlašuje: Československou  demokratickou republiku a oznamuje zvolení profesora T.G.Masaryka presidentem. Dne 23/11 byla 1vní schlže zastupitelstva města Smečna, zahájena ve stavu nového československého státu. Starosta připomenuv, aby přítomní vzpomněli těch padlých, jež za vlast osvobozenou obětovaly a těch velkých mužů, kteří přičinili se o zřízení našeho svobodného státu. Provolána sláva a povstáním vzdána čest všem, čím to bylo prostě uctěno. Pak usneseno v zastupitel. s dohodnutím národního výboru na zřízení 4ho sboru občanů nepoplatním, mající mezi sebou zvoliti 8 členů na dobu vypsání nových obecních voleb. Maďarské vojsko vtrhlo na Slovensko, chtít jej okupovat, proti poslány byly československé dobrovolné setniny. Ústavní výbor národního shromáždění schválil volební řád do obcí, by měli muž i žena od 21 let bydlící v obci tři měsíce volební právo. Dne 4.prosince oficiální zpráva došla. Československý stát jest uznán – čtyřdohodou – ve všech svých historických hranicích – Čech – Moravy – Slezska a cel území Slovenska od Skalice, Prešpurku až po Užhorod. 8.prosince prohlásila ministerská rada činnost Národního výboru  za skončenou a zaručiti klidný vývoj událostí. Dne 10/12, docíleno spojení radiografického z Prahy (Petřína), s Eiffelovou věží v Paříži. Branný výbor schválil propouštění vojska sloužící déle čtyř let. Československé vojsko obsazuje takzvané uzavřené územ a též Slovensko. Dne 17/12 přijelo 4000 legionářů z Itálie – nadšeně uvítáni. První byl to pluk 39, jenž překročil hranice vlasti. První sociální reforma v Národním shromáždění byal odhlasována a to: 8mi hodinová doba pracovní. Konsum Svépanoe měl členů 448 a tržby docíleno bylo 160.792.07 Korun. Dne 21.prosince roku 1918 po 4 letech po poledni přejel první president profesor T.G.Masaryk – hranice Československé, které opusil 19/12 1914.  Prvé uvítání bylo při vchodu do vlasti v pohraniční staničce Horní Dvořiště a tak pokračovala v pravdě triumfální cesta presidenta až do Prahy, kde byl vrchol srdečné radosti a nadšení, jakého nebyl svědkem dosud nikdo. Organizace, spolky, obecenstvo a jiní zaplnili třídy, kudy se průvod ubíral, všechna okna obsazena i střechy za zimy a sněhové přeháňky po             

 

 

                                                            -  34  -

 

 4 hodiny i více hodin čekali, aby spatřiti mohli v tvář největšího muže nové doby, tvůrce československého státu. A osvoboditel lidu našeho z maďarsko- germánského útisku a Habsburků‘ Bouřlivé provolání slávy uvítaly řady našich hrdinů z legií a pak automobil presidenta Masaryka – nekonečná bouře uvítala drahého muže, prvého syna národa československého, spasitele našeho. Tak nebyl uvítán dosud žádný panovník. Před sněmovnou sestoupil president T.G.Masaryk, aby složil slib na ústavu ve sněmovně. Oficiálně uvítán byl president na Wilsonově nádraží a na Staroměstském náměstí osloven byl starostou města Prahy dr. Přemyslem Šamalem: Až stanete nahoře, v pyšném sídle vlády, pohlédnete na Prahu zpět, vidím v duchu obraz, který uzřítě: město Libušino, které leží v celé kráse před Vámi, sta a tisíce zvonů kovovými srdci hovoří k Vám a zašlé i budoucí slávě, o pilném, skromném lidu, který dovedl trpět a pracovat, dovedl vše ztratiti jen ne víru v sebe a svou čest a jeho vděčnosti a lásce, a tu i z oka Vašeho vytryskne slza pohnutí a občan T.Masaryk, syn prostého kováře, dnes první občan a hlava státu, muž, který pro národ tolik trpěl a pracoval, přizná sám sobě. Pro tento dobrý lid, pro tuto svatou půdu žádná oběť ve světě není příliš veliká. Na pozdrav dr. Přemysla Šamala, odpověděl president těmito slovy: Děkuji Vám za Vaše krásná slova. Pochopil jsem dobře, co jste mě chtěl říci. Buďte jist, že i když bydleti budu tam nahoře, myšlenky a srdce mé zůstanou zde dole. Nezapomenu nikdy, že jsem vyšel z lidu a pro lid.

Druhého dne pak na hradě Pražském přijal členy Národního shromáždění, aby jim sdělil první poselství. A tak od 21.prosince 1918, dlí  mezi námi radosti muž, jehož dějiny postaví v trojhvězdí jasné vedle mistra Jana Husa a J.A.Komenského. Kéž zdraví provází jej, aby dokonal dílo nesmrtelné, jehož se tak šťastně podjal.

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                            -  35  -

        Rok 1919       

V lednu založena byla na Smečně strana Národní demokracie. Předsedou byl stavitel V.Müller. V týž měsíc ustavila se Skupina československých válečných poškozenců. Pro Smečno a okolí  byl předsedou V.Antonín, úředník.

26/11 založena strana československých social. ve Smečně, předsedou byl Jan Roll. Mzda horníka denně činila 12 až 16 Korun. Začátkem roku usnesla se Těl.Jed.Sokol přivítat svého člena bývalého Vác.Janeše jako franc.legionáře, jenž se vrátil do svého domova a milé vlasti. A skutečně jednoho dne vyšlo „žatctvo Sokola“ za vedení svých představených – k domu, kde bydlí jemnovaný a to ve Svinařské ulici a podána mu kytice a přednesena báseň sepsaná sleč.učitel.Růž.Dostalovou ve Smečně, jež mu byla též pak podána jako „dar“ v ruličce papírové.

   Dělnický Klub cyklistů ve Smečně, vypustil ze svého štítu slovo „Orel“ a to za předsedy Fr. Šíchy.- V lednu založena organizace dělníků předsedou byl Vác. Šupík. V lednu byla zvýšená dávka cukru na osobu 1 ½ kila na měsíc.                 Vydány byly nové „první československé poštovní známky a kolky“ zatímně.

 

    Dne 3.ledna slavil přítel národa Českého Ar. Denís – 70leté narozeniny. President T.G.Masaryk jmenoval „generál.inspektora českoslov.vojsk dr. Scheinera.“ Téhož dne přijeli „přímo z pole naši hrdinové z Francie“ do Prahy a připraveno jim také nadšené uvítání. Polské vojsko obsadilo „Těšínínsko“ zcela proti právu a úmluvám. Dne 6.ledna 1919, odjela první část mírové delegace do Paříže. Dne 8/1 o druhé hodině odpol.spáchán atentát na dr. K.Kramáře, jenž učinil – 18letý mladík Al. Šťastný (sociál.demokrat) a to vystřelil dvě rány s revolveru. – Dle dalších pak zpráv jednalo se v případě z daru o převrat v republice. 13/1 přijela do Prahy „Americká misse“ jejíž členem je „kapitán Voska“ nadšený bojovník americký. Dne 16/1 odejel ministr.předseda dr.K.Kramář do Paříže, aby jako oficielní zástupce spolu s ministrem zahraničí dr.E.Benešem zastupoval českosl.republ.na mírové konferenci (ve Verseills). Dne 23.ledna, dohoda nařídila Polákům vyklidit Těšín. Národní shromáždění povolilo „II. českou universitu“ v Brně na Moravě.

                                                                -  36  -   

V lednu se stalo následkem stálého stoupání cen, že vypukli dosti vážné místy bouře lidu, jenž trpěl a tu i na Smečně v tichosti a klidu chodili tak zvaní „důvěrníci“ po živnostnících a žádali stanovení „určitých – pevných cen.“ A to chodili „důvěrníci“  za četnické asistence strážmistra Chudomela. Spolek „Žižka“ na začátku roku – jeho zbývající členové usnesly se majetek spolku věnovat „Potravnímu združení Svépomoc“ na Smečně a jeviště by bylo půjčováno, jak straně českosl.socialů, tak social.demokr.s tím podotknutím, že to „krůček ke Komunismu.“ Originál přípisu poslán potravnímu sdružení a podepsán J.Havelkou t.č. předsedou. „Pro sirotky“ sebral český lid ve  mě 3 měsících – 6 millionů Korun. Městká rada provedla sbírku ve prospěch sirotků po padlých legionářích a vynesla 1170 Kor. a 48 hal. a obnos zaslán okres.výboru v Slaném. Množství potravin různých zakoupil u dohody ministr.zahran.dr.E.Beneš – spolu vyhlášeno, kdo má více než 7 kilo mouky na hla“. Dne 13.února přibyla „franc. vojenská misse“ v čele s generál.M.Pelle – aby převzal organizaci armády. Nařízeny byly „přísné regnisice“ pro nedostatek potravin (obilí a brambor). Českým kancléřem jmenován dr. Šamal. Dne 25/2 podána žádost Smečenských občanů by noční strážník V.Franěk byl ze služby propuštěn (známý lístkový čachrář cukrový). V únoru schválen v Národním shromáždění „volební řád do obcí“ a to dle „všeobec. práva rovného hlasovacího“ s poměrným zastoupením. Volby budou na základě vázaných listin kandidátních (kde nesmí se škrtat ani psát). Národ.schromážd. usneslo se na zákaze „užívání v kostele kazatelnu“ k politické agitaci. Smečenské voličstvo následkem nastávajících  voleb seskupilo se ve 3 strany:  státoprávní – českoslov.socialistů - a social.demokratů. V únoru noční hlídač „panských špýcharů“ Jos. Nikl, stár 68 r., stal se obětí – „nevypátraného zločince – zloděje“ – jenž jej při přerušení zranil smrtelně a také po odvežení do Kladen.okres.nemocnice tam skonal.

  Nařízená: předloha dr.Al.Rašína, ministra financí a jeho provedení reformy. V březnu „okolkování bankovek“ na Smečně kolkováno bylo v Občanské záložně – takže platí pouze peníze okolkované (koruny a dvoukoruny platí dosud nekolkovaný).

    Dne 9.března „uzavřeny hranice na dobu kolkování bankovek“.

   Spojené státy Sever.Americké půjčily Českoslov.republice 18 millionů dolarů. Na „valutovou půjčku“ byli přijímány vklady „ve zlatě a stříbře“ v domácí i cizí měně, dále v papírech penězích cizozemských. K účelům uložení dávky z majetku

                                                         -  37  -

 nařízeno vše toto přihlásit k soupisu: Rakouské váleč.půjčky, Peněžní vklady, podíly atd.Cenné papíry domácí i cizozemské.Peněz papír.cizozem. a pak zlata a stříbra. Dobytek, hospod. Stroje, různá vozidla, suroviny, zásoby zboží atd. Životní pojistky.

  Ministerstvo školství stanovilo všeobecné svátky pro školy: 28.října, 1.května, 28/3 J.A.Komenského, 6/7 upálení M.J.Husa a konat v ty dni slavnosti vhodné k dějinnému jich významu. – Dne 9.března založeno „Volné združení českosl.mládeže social.“ členů 32 s předsedou Jindř. Šourkem. Dne 19.března přijel na Smečno bratr Jin. Clam-Martinice a to Bohumil Clam - Matinic s dětmi. (doplněno nověji:. „V předu má státi: Dopoledne,když Bohumil Cl.Mart. přijel, přišli delegáti ze Schöllerky, Otta Lešner, Theod.Richtr a Tomáš Hejduk, kteří s četnic. Stráž. Chudomelem, šli k němu, aby ihned odejel, což smluveno po různých vývodech rodinných, že odjede zítra ráno a napsal písemné potvrzení.)    A tu došlo k něčemu čeho se bratr pověstného Jindř.Cl.Martinice nenadál. „Horníci na dole Schöller odpoledne zastavili práci (kde pracuje většina horníků ze Smečna) a za vedení Otty Lešnera ze Svinařova aj. přišli na Smečno, kde demonstrativně obešli náměstí za zpěvu dělnické písně „Rudý prapor“ a pak šli k zámku kam vyslali súčastnění deputaci honíků a to: Otta Lešner, Jindřich Mayer, Jos. Šroubek, Karel Ceé a ty trvali na tom, aby bratr býv. hrab. Bohumil Clam Martinic i s rodinou opustil zámek a to ještě ten samý den a tu po dohodě dal jim Boh. Clam.Martinic prohlášení písemně jež znělo:

„Pod tlakem jedu pryč“    -   Boh. Clam Martinic.

 (Prohlášení písemné chová u sebe horník Otta Lešner ve Svinařově.) Boh. Cl.Martinic odjel večer pryč za doprovodu delegátů (důvěr.) ve dvou kočárech na dráhu. Dcerku, která byla churava – byla na noc pak ze zámku přestěhována do bytu lékaře p. dr. Jul. Taubla, a druhý den si její matka pro ní přijela a vzala ji sebou.

   Dne l.dubna ministr.zásobování uvolnilo tuky. Dne 3/4 byla na Smečně sbírka na „kovový poklad“ republ.českosl. a to předmětů zlatých a stříbrných. Dne 9/4 bylo schváleno v Národ.schromáždění zřízení „Husovy – evangelické – fakulty“. Začátkem jara provedena kollektivní smlouva na denní plat pro zemědělce provedená od r. 1919. Dne 16.dubna schváleno v Národním schromáždění „zákon o reformě pozemkové“, kterým zabírá republika všechen veliký majetek pozemkový“. „Jest to největší sociální reforma republiky“. Francie věnovala naší

                                                              -  38  -

 republice 150 letadel (aeroplánů). V dubnu založeno bylo na Smečně „Dramatické združení“ předsedou byl V.Ceé – ale mnoho činnosti nevykazovalo. Dne 17/4 obec.zástupitel.usneslo se by Smečno zůstalo v okresu Slánském a k okresu Kladenskému by připojeno nebylo. Dne 1.dubna nemoc.pokladna živnost. Pro dělníky a učně přešla pod okresní nemoc. pokladnu v Slaném. Jelikož nebylo místy dovoleno převážeti potraviny, dobytek apod. z okresu na jiný, tu se stalo, že v měsíci dubnu zachytil horník Tyřl Jan, za asistence vrch. Strážmistra Chudomela – dva voly – které na výsek byli dáni v městě řezníkům a obnos stržený poslán okres.hejtm. v Slaném. V dubnu též zabavil občan Jan Stejskal -  2 q pšenice – a sice byly odváženy z panství Smečen. p. Vebrovi (maj. voraček parních) do Hostouně, ale později mu to bylo vráceno na jeho výpověď, že to potřebuje pro lidi zaměstnané u něho doma a dal 50 Kor. ve prospěch chudé pokladny Smečna. V květnu povolen přídavek cukru ¼ kila na osobu. Další nařízený soupis ministr. financí a to: - přepychové zboží. V Národním shromáždění stanoven „1. Květen“ co „národní svátek“ (jako první ve svobodném státě.) – (Nově dopl.- Budiž uvedeno též, že míst.soc.dem.org. a též míst.českosl.social.org. konala společně oslavu 1.máje a to: Společný průvod do Slaného dopol. Na tábor a odpol. na Smečně na náměstí „Koncert“.)

                                                 

Dne 4.května byl první černý den Českoslov.republiky: ministr vojenství – věhlasný a stronom a veliký „hrdina Milán R. Štefánik“ (Slovák) sřítil se při návratu ze Sibíře u Bratislavy s aeroplánem a to i se třemi Italskými průvodci. Ztráta jeho jest nenahraditelná pro národ. Pochován jest na vrcholu vrchu „Bradlov“ na Slovensku.

 15/5 zvýšeny byly poplatky poštovní“ psaní – 25 hal., dopisnice 15 hal. Sociální péči o dítě v našem státě „věnovala Amerika 800.000 dolarů tj. na našich penězích 12.000.000 Kor. (a to Kakao a kondesované mléko).  Dne 28/5 založena odbočka výboru „Americké misse“ na Smečně, předsedkyní pí. Jinof. Valtová. – Úkol byl péče o dítě! Amer. Missí povoleno k rozdělování po členu:         do 6 let – dítek 136             do 2 let – dítek 42

žen kojících – 32                  žen těhotných – 30    a  škol.dítek – 159.

Mimo to z obce Přelíce:

žen kojících – 3,       dítek do 2 let -  8,     dítek do 6 let – 12 a škol.dítek – 38.

 

                                                         -  39  -

Z obce Hrdlív:     

školních dětí – 10.

Ke Smečnu patří Hrdlív – Přelíc přídělem.

Pro matky a dítky do 6 let (kondesované mléko a kakao dávat domu).

Pro dítky od 6 – 14 let (vařila se polívka dle Amer.vzoru). Vařilo se v bývalé kuchyni „spolku pro vydržování kuchyně pro mládež“ a to ve škole chlap. na Boku. Potřebný inventář zapůjčil polév.ústav na Smečně. Ostatní věci k vaření apod. byli to „dary většinou Amer.“. A také po celé Českoslov.republice pracovala tato Amer.misse blahodárně. Každý odběratel měl lístek (legitimaci) opatřený měst. razítkem a ten vždy při odebrání byl propíchnut. Legitimace stála 3 Kor., což šlo na opatření potřebných věcí. Pro zdejší kuchyň Smečen.Amer.misse jezdilo se pro příděl k okres.komitétu v Slaném (Českosl. péče o dítě). Smečenská obec darovala zeleninu, sůl, uhlí, potřebné pytle, nádoby, jakož i dojetí pro příděl. Vaření obstarávaly občanky všech stran ke konci nejvíce pad od strany social.demokr. (35 žen)

Šibenice! – Lidová justice? – dne 25.května na Smečně! Příslušníci strany social.demokr.postavili na náměstí „šibenici“ proti radnici a to občan – horník Jan Tyřl – a campanií, k níž na potupu přiváděli tito lidé: J. Šroubek, A. Franc, V. Štulík, Kabát, E.Formánek aj. za spoluúčasti četnické asistence strážmistra Chudomela – a to prý by se nikomu nic nestalo (z nařízení polit.správy           

 v Slaném).(Nově dopl. – četnická st. na Sm. Na příkaz okr.hejtmana Hertla ze Slaného – asistovala při šibenicích.) – „Občany“ jimiž přisuzovaly zdražování potřeb životních v době válkya také přivedli tam lidi, které neměli nic společného se zdražováním. Věc tuto odsouditi nutno zvláště, že mezi občany ortel konajícími byli lidé „minulostí né právě bezúhonnou!“ Postup u šibenice: Ant. Franc a J. Šroubek, mající seznam osob stály u šibenice, prvý předčítal a druhý se dotazoval „deliktu přikřnutého jemu (obviněnému) by zodpovídal se před massou lidu kol stojící. Mezi obviněnými byli:

Ant. Částka - starosta města a pekař, Jos. Fára – obchodník, kde. Grasz (za ženu) – obchodník, Boh. Bakalář (syn byl Ant.) – řezník, Kar.Piksa – obchodník, Kar.Vagner – sadař, Mat. Čermák – učitel, Mar. Šíchová – žena horníka, Fr. Hrdlička – horník, J. Kabát – horník, V. Krček – horník, Jos. Zelenka – trafikant.      A další, kteří vůbec jim nešli, byli: Ant. Koukl – řezník, Jos. Beránek – řezník, Jos. Zlonický – hospod. správce.

                                                         -  40 -

   Většině lidí nemohli nic dokázati pod šibenicí! „Naprostý teror!“ Šibenici tu musel 5.týden odpoledne – její stavitel za asistence vojen.pěš.pl.č.47 (ze Slaného vyslané) odstranit.

  Dne 31/5 generalissimem našeho vojska jmenován výborný francouzký generál Pelle.

  Válka s Maďary, kteří bez vypovězení učinili vpád na Slovensko a zmocnilo se ho 1.března, území, žel že toho nejúrodnějšího. Dopouštěly se násilností, odváželi cenné věci a muže do zajetí. Slabší naše vojsko ač statečně bojovalo, muselo ustoupit pro nedostatek střeliva, strojních pušek a děl zvláště větších. Mnoho bylo ztrát v řadách Italských legionářů. Zodpovědnosť padá na minist. Nár. Obrany pro nedosti dbalé, které podléhalo „pacifickým?“ agitacím stran sociálních. „Česká obec sokolská“, aby se zdatněji mohlo čelit nepříteli, vyzvala všechno „členstvo by se dobrovolně“ hlásilo na vojnu a provedlo odvody od 20 -do 50 let. Ze Smečen.Jedn.Sokolské šlo jich 7 členů dobrovolně na vojnu. (Nově dopl.-A to:Jos.Chaloupka, Fr.Malina, B.Procházka, V.Reichl, Fr. Rautner, V. Spudil, dorostenec Landa). K dispozici dává vlasti též se „České střelectvo“ a „Studenstvo“, z děl.těl.jednot utvořen pluk stráže „Svobody“. Na to poslala „čtyřdohoda“ Peštské vládě „ultimatum“. Vzhledem k poměrům prohlášen byl „Vyjímečný stav“ v celém našem státě. Dne 12.června ministr.Nár.Obrany vyhlásilo „Stanné právo“ na zločiny proti bezpečnosti státu.

    Dne 1/6  ustavilo se „Všeobecně prospěšné družstvo pro stavbu dělnických domů“ ve Smečně a okolí, ředitelem byl Fr. Šícha.

   V neděli dne 15.června 1919, byly volby do obcí, voliloť se poprvé do zastupitelstva obecního dle „všeobecného rovného hlasovacího práva“ s poměrným zastoupením. Na Smečně bylo zvoleno: 21 social.demokratů,           6 českých social. a 3 nár. demokraté - úhrnem 30 členů mimo to 15 náhradníků.

  Při volbách porušena „zásada všeob.tajného přímého práva hlasovacího“ a to odnímáním kandidátních listin jiných politických stran (a procházení kanceláří volebních – což svědčilo o nedůvěřivosti vlastním stoupencům.)

  Dne 25/6 nápor Maďarů – zastaven. Dne 28.června 1919 ve 3 hodiny odpoledne podepsána „mírová smlouva“ v zámku Versaillském (ve Francii)- „I.den míru“.

 Dne 29/6 v neděli všichni nově zvolení členové obec. zastup. složili slib v ruce řid.učitele Jos. Roubíčka, jako zástupci polit.úřadu. A to slib „věrnosti

                                                             -  41  -

 českosl.republice a poslušnosti zákonů jejich“ – načež vykonány volby funkcionářů.

Starosta:                    Tom. Hejduk, horník          soc.dem.

I. náměstek:              Vác. Plzák, horník               soc.dem.

II. náměstek:             Jos. Škrdlant, zedník           soc.dem.   

do městské rady:     An. Puchýřová, dělnice (zeměd.)       social.dem.

                                    Vác. Leopold, horník                                   -“-

                                    Vác. Šupík, zemědělec                               -“-

                                    Jan Vágner, horník                                     -“-

                                    Jan Stejskal, obuvník                                  -“-

                                   Vác. Svoboda, obchodník                          -“-

                                   Vác. Müller, stavitel             Národ. dem.

Členové zastupitelsva:  Social. demokr.-

                                          Marková Fr.- dělnice,    Růžička Vác. - řezník,            Voráček An.-horník, Liška An. – tesař, Kabát Jos. – horník, Benetka Jos. – horník, Landa Bedř. – skladník, Braun Fr. – horník, Franc A. – tesař,                                   Svoboda R. – obuvník, Majer Jin. – topič, Henych Kar. – horník, Liška Kar. – horník.                                     

                                         Čeští social.-

                                        Zajíček Ant. –důl.dozorce, Košařová Ant. – žena strojníka,

                                        Havelka Jos. – horník, Beránek Jos. – řezník

                                          Národ. demokr.-

                                          Fára Jos. – obchodník a Zlonický Jos.-hosp.správec

  Občan starosta T. Hejduk poprvé po vzniku naší Českosl.republiky zahájil schůzi měst. zastupitel. zvoleného na základě „všeobec.rovného hlasov.práva“. Při níž vzpomenuto předem povstáním všech padlých a zemřelých proletářů (tím poctěna posmrtná památka). Dále vzdán dík velkým mužům a ženám, kteří pracovali na zhroucení se Rakouska a Pruské dynastie a to u nás i za hranicemi. S potěšením praví starosta: hledím na pluky „Jednotářské a Sokolské“ , jak procházející městem vesele zpívajíce na znamení, že byla „otrocká pouta“ odstraněna.

  Dne 30/6 dle dohody jež byla učiněna, bude v tělocvičně chlap. školy na Boku cvičit též „Děl.Těl.Jednota a to: ve čtvrtek, pátek a sobotu, Těl.Jed. Sokol pak: v pondělí, úterý a středu.

                                                       -  42  -

  Dne 4.července 1919 vydány byly první Českosl. státovky – 100 korun s datem 15/4 1919.

  Pamětní oslava M.J.Husa na Smečně byla dne 5/7 a to velikého mučedníka našeho. Provedení oslavy bylo všemi místními sdruženými spolky a účastí občanstva na „skále pískové“ (v blízkosti jatek), kde po zapění sboru, promluvil učitel Jaro Krob, načež zapálena „hranice“ hasič. sborem – připomínající tragedii „Kostickou“. Slavnost zakončena národ. hymnou.

  Druhého dne 6/7 dopol. promluvil velice pěknou řeč o významu M.J.Husa na táboru lidu na náměstí profes. Hruška ze Slaného – žel, že k malému počtu posluchačů – vidět to neuvědomění a chvilkovost lidu. Odpoledne uspořádaly obě Těl. Jed. veřej. cvičení žáků rámec. parku. Slavnost vynesla na hrubém příjmu přes 6000 K., čistý výnos byl odevzdán sirotám po našich hrdinných legion.

   Družstvu staveb. děl. domků povolena obec.zastup. regulace na „děkanském“ pozemku. Strážníku J. Ptáčkovi, udělen titul „nadstrážník“, obec.zastup.(ač jsou zde pouze dva – druhý je Vác.Knotek). V obec. zastupitel. schválen návrh A. Zajíčka: podat resoluci by v obci zdejší stalo se „náboženství předmětem nepovinným“ a pak „příspěvky pro církevní správu na dále nevyplácet“. Další usnesení obec.zastupitelstva podat resoluci v příčině „vyvlastnění pivovaru“ zdejšího z pověření co deputace občan. Jan Stejskan a Jin. Majer.

                                                         

  Po obecních volbách přišla demise prvního ministerstva revolučního a nastoupilo druhé koaliční a sice dne 8.července 1919.

Vl. Tuzar                  ministr. předseda (soc.dem)

A. Švehla                 ministr vnitra (agrár.)

Dr.E.Beneš              ministr zahraničí (bez polit.přísl.)

Dr.Cyr.Horáček     ministr financí (agrár.)

Dr.Fer. Heidler       ministr obchodu (čes.social.)

R. Hampl                 ministr veř. Prací (soc.dem.)

Fer. Houdek           ministr výživy (Slovák)

Jiří Stříbrný            ministr železnic (čes.social.)

Dr.Vávro Šrobár  ministr zdravot. (Slovák)

Dr. Lev Wintr        ministr soc. péče (soc.dem.)

Dr. Fr. Veselý        ministr spravedl. (soc.dem.)

                                                       -  43  -

G.Habrman           ministr nár. osvěty (soc.dem.)

K. Prášek                ministr orby (agrár.)

V. Klofáč                ministr nár. obrany (čes.social.)

Strany politické: národní demokracie a lidová – nejsou zastoupeny.

  V srpnu zahájena činnost „Živnostenská záložna“ ve Smečně v domě č. 23 na náměstí. Dne 12/8 přijel první transport našeho hrdinného vojska ze „Sibiře“ a jízdou přes Ameriku do Prahy, kde byl nadšeně uvítán. V měsíci srpnu vrátili se z Prahy – Američtí legionáři českosl. zpět do Ameriky.

  Básník dr. J.S.Machar, jmenován general. inspekt. českosl. branné moci.

  Dne 27/8 zavítala „Amer.misse“ z Prahy k nám na Smečno a byla zde spokojena se vším, jak v kuchyni, tak ve vedení. Amer. misse pouze měla přání by polévka dávala se v 10 hod., což se pak dělo. Dozor měli vždy sl.učitelka a p.učitel.

  Žně letos jeví se býti dobrými, jakých nebylo už 7 let. V srpnu byla vypsána „státní půjčka“ 4 % a upsáno téměř 1 milliarda. Obec přemístila „infekční místnost“ z č. 32 do č. 12 tj. radnice. Od „Občanské záložny“ na Smečně, dostala obec vráceno zdaného na sanaci (býv.záložny) 3000 Kor. Obec by zakoupila psací stroj (návrh v ob.zast.J. Stejskala). A pak na návrh V.Plzáka v obc.zástup. usneseno podat žádost v příčině obsazení zámku a to: by všechny úřady tam byli přemístěny a tím částečně odpomoženo by bylo „bytové krisi“.

                                                  

    Dále na návrh J. Beránka v obc. zástup. usneseno by „znaky hraběcí“ na lesnictví, pivovaru apod. byli odstraněny.

  Dne 16/9 otevřena smíšená pobočka při první třídě dívčí a pak pobočka při páté třídě dívčí. 18/9 obec dala zřídit „návěstní tabule“ a to 3 u p.K.Červenky, truhláře a 3 u p. Kroba, truhláře – a to za cenu l kus – 70 Kč. Poplatek usneseno (obec.zást.) vybírat za vyvěšování plakátů – 1 Kč. 

    Obecní úřad, došla odpověď od zemské politic.správy stran „obsazení zámku“ – veřejnými úřady – v tom znění, že minist. Národní obrany „zamýšlí zřídit v něm ústav pro výrobu sera“. V případě, že by se nehodilo k tomu účelu ponechá se to zdejším úřadem stanoveným.

  Znaky hraběcí na vyzvání obec.správy byly odstraněny z budov. V obec.zastup. usneseno zakoupit pozemky na „nový hřbitov“ od občanů F.Cimra, Anny Dudové a vyměny pozemku od obč. Anny Sýkorové. Prodáno bylo pak 1 sáh za 3 Kč. A

                                                            -  44  -

 vyměna udělána s Annou Sýkorovou. Obec.zastup.schválena resoluce v příčině odtržení „Těšínska – Poláky“, které nám patří a byla poslána „Národními shromáždění“. V měsíci září Smečno hostilo na veřejné schůzi v hostinci u Krále Otokara na náměstí, svolané str. social. demokr. A to „propagátora komunismu soudr. Al. Munu“ dříve činným v Rusku a zvlášť po uzavření míru „Brest Litevském“. Mnoho lidu naslouchalo jeho výmluvnosti, a také z různých polit. stran dostavili se řečníci, kteří mluvili zvláště legionář Netolický (Ruský) čes. social. a kapitán Houska (Ruský) soc. dem. Ale „svoboda slova“ nepřipuštěna žádnému mimo Muny a tak oba jmenovaní byli nuceni ustati ve svých vývodech. A tu vytíkáno jim obč. V. Plzákem, že jsou to zástupci buržoasie, Kapitálu a snešeno vše možné čemuž zvlášť přizvukovaly a prudkými projevy dávaly na jevo na sále odkuď se řečnilo (občan Al. Smetana aj.) a tu poštvaný lid se bouřil víc a více, až muselo dojít k tomu, že veřejná schůze „Můny“ skončila né zrovna pěkně – a to rozejetím. (Což svědčilo o té Komunistické „Svobodě“ hlásané – poznámka kronikáře.)

 Dne 2.října obec Smečen. upsala 1000 Kč na půjčku „Svobody“ z kmenového jmění.

  „Komise zřízené při obci“ a také schválené jež zahájily svou činnost jsou:

Místní školní rada: T.Hejduk, předseda, Jin.Majer, Voráček Ant., K. Henych,    

                                  Blažek Ant., K. Falcník, Knotek Vác.,Jos. Roubíček, Lipovský

                                  Jan, P.Fer. Kučera, Fr. Ďadourek

                                   Náhradníci: Leopold Vác., Kratochvíl Vrat.

Finanční komise: Jos. Škrdlant, předseda

                               Jos.Doluda, K.Vavroch, Jin.Polenský, Al.Šára,Vác.Košař,

                              Ant.Zajíček, Ant.Liška, R.Svoboda, Voj. Fuksa.

Volební komise: V. Seidl, Jos.Douda (soc.dem.)

                              Jos.Kořínek, M.Svobodová (čes.social.)

                              Náhradníci: J.Kabát, A.Voráček (soc.dem.)

                                                    A.Vágner, V. Kříž (čes.social.)

Aprovisační komise: V.Šupík, R.Danda, M.Hovorková,Ant. Duda, Al.Smetana,

                                      M.Chýská, G.Samuel, B.Dessort, K.Stádník

Bytová komise: T. Hejduk, předseda

                             Jos.Chýský,Fr.Hovorka,

                             Teres.Moulisová,Jos.Beránek,Voj.Truksa.

                                                                -  45  -

Odhadní komise (pro všechny daně): Müller Vác., Plzák V., Zajíček Ant.

Osvětová komise: Jos. Šťastný předseda,V.Hrabánek jednatel,J.Chýský pokladník

Zdravotní komise:T.Hejduk předseda, Ant. Vltr, Jan Renč, J.Kučera, J.Roll,

                                 MUDr. Jul. Taubl.

Chudimská komise: Jan Vagner, Jin.Majer, Ant.Bakalář, M.Richtrová

Policejní komise: Jan Stejskal předseda, Hylmera Jan, Koliaš Boh., Dusílek Jos.,

                               Frolík Jos., Kalina Jos., Mazourek K.       

Hospodářská komise: V. Leopold předseda, K. Novotný, Ant. Liška, Fr. Řebíková,

                                       Sedláček K., Jos.Šťastný, Novotný Jan.

Stavební komise: T. Hejduk, J. Škrdlant, Ant. Liška

Odhadní komise (soudní): V. Plzák, Jos. Škrdlant

Živnostenský výbor: T. Hejduk předseda

                                     Jos. Jeřábek (za republ.)

                                     Ant. Koukl (za Obč.zálož. na Sm.)

                                    Jin. Majer (za míst.škol.radu)

                                    Vác. Müller (za okres.výbor)

                                    Gust. Samuel (za společ.růz.živn.)

                                    Jos. Škrdlant (za zem.správní výbor)

                                    Jos. Šťastný (za správce školy pokr.)

 

Den 28. říjen prohlášen za „státní svátek“ (výročí našeho osvobození).

(Nově dopl.: Děl.str.soc.dem. oslavovalo ten den samostatně. Ráno šlo s hudbou do Slaného na tábor a večer „Slavnostní beseda“ konaná D.Těl.Jed.Smečno.)

  Od 1/10 do 15/10 vyměňovány dosavadní koruny a dvoukoruny (Rakouské) za naše nové Československé státovky 1 Kč a 5 Kč.

  30/10 učiněna sbírka ve prospěch fondu vdov a sirotků po padlých vojínech a vybráno 1200 Kč. – z toho upsáno na II.hou půjčku „Národní Svobody“ 1000 Kč. , a zbytek 200 Kč. uložen na knížce. – Smeč.obec zakoupila psací stroj za 3000 Kč od firmy Tůma z Prahy.

  Počasí v říjnu a v listopadu bylo nepříznivé, 1vního listopadu bylo již sněhu, že jezdily na saních. Každý den připadlo sněhu víc a do 15/11 bylo ho na 40 cm., tak i mnoho škod tím způsobeno zvláště v zahradách na stromech, v lesích a pak mnoho řepy zapadlo a i místy ještě také brambory. 

 

                                                                -  46  -

– Dne 16/11 usnesením obec.zastup. počla obec odebírat časopis Národ.obrany věštník „Bratrství“ na doporučení okres.pol.správy.

  Usneseno v obec. zastup. jednohlasně by měšťanská škola byla ve zdejší obci zřízena – což se státi vlastně mělo již dříve a to bylo zanedbáno jen nedbalostí starých obce představených. Dále usneseno v obec. zastupitel. ucházet se o „vyvlastnění lesnictví“ k vyučování tří tříd nejnižších, které mají nejmíň hodin. Ovšem „zábor“ byl by jen dočasný, než by byly stavby lacinější. V ob.zást. usneseno pak na zakoupení knihy „Národ legiím“na doporučení okres. pol. správy za 300 Kč s autografy. – Pak podniknuty obcí kroky na uskutečnění dráhy širokokolejné s osobní dopravou v trati Smečno – Slaný –Mrákava. – Dne 22/11 nastal obrat v počasí a to povolovat počalo a 23/11 pršet začlo a tak sníh zmizel                                                           

 úplně a přikročeno rychle ke sklizení řepy a bramborů, zeleniny a pak i orbě tak, že zásobovací katastrofa zažehnána.

  V následku hrozné světové války dostavuje se téměř všude nedostatek a tak drahota stoupá až desetkrát. Ku příkladu: 1 litr mléka 2 Kč a 1 vejce 2 Kč 40 hal.

  Měšťanská škola na Smečně povolena byla zemskou škol.radou dne 21.října a to chlapecká i dívčí. Nově zřízené měšťan. školy budou mít společnou zprávu.

  Obecné školy nyní mají:     chlapecká 5 tříd def. se 3 zatím.pobočky

                                                  dívčí           5 tříd def. se 2 zatím. Pobočky.

  Tohoto roku byla výletová horečka do tak zvané hrab. parádní zahrady Jin.Clam.Martinice, ale přes všechen dozor, bylo mnoho zničeno. (Je vidět, že                                                      

 nejsme zvlášť zvyklí dívat se na přírodní krásu nebo umělecky – zahradníky vypěstovanou ač se nacházíme v městečku obklopeném přírodní krásou. Jak vypadala zahrada po odejití návštěvníků nejlépe by nám pověděl vrchní zahradník p. Al. Kadleček – poznámka kronikáře.) Bohužel, že ke konci roku 1919 musí se napsat, že po „převratu“ bylo málo těch, co se drželi v mezích vytčeného nám zákona a to pořádku. Více bylo těch, co si dělali jak chtěli a také tím místo ku předu v naší Českosl. republice jdeme zpět. Snad doby příští přinesou nám více štěstí, klidu a spokojenosti.

 

 

 

 

 

Statistiky

Online: 4
Celkem: 393886
Měsíc: 7569
Den: 442