Jdi na obsah Jdi na menu

Kronika města do r. 1910

O P I S  téměř doslovní z kroniky pro účely města, aby opět nedošlo ke ztrátě této důležité kroniky města Smečna. Po téměř sedmi letech byla náhodně získána zpět.

I. první „Tato pamětní kniha“ čítá 496  stránek. Ve Smečně dne 1. listopadu 1922. Josef Kořínek kronikář, M. Košařová – člen obec. zast., Hejduk Tomáš – starosta.

S m e č n o

Připomíná již Kosma, který praví ve své kronice, že již Libuše vystavěla hrad tj. Libušín, blíže lesa ke vsi Ztibeczna se táhnoucího. Kdy a od koho založeno bylo, není známo. Nápis na věži zámku jmenuje ovšem rok 1460, avšak zdá se, že zámek jest vystavěn na místě starší skrovnější tvrze, v níž prvnější držitelé Smečno obývali. Dříve slulo „Dolní Smečen“ a bylo vsí až do r. 1510, kdy k přímluvě Hynka Bořity z Martinic povýšil je král Vladislav II. na městečko. Prosbou bratrů Hynka a Volfa z Martinic povýšeno bylo na město a dostalo listinou ze dne 28. prosince 1515, jméno Muncifaj (z latinského Municipium aneb spíše Mons Fagi – Hora Buková. / V roce 1515 obdrželo i znak jenž se popisuje: dva proti sobě postavené stříbrné listy leknínové, dole spojené pěti kořínky a držené dvěma stříbrnými korunovanými lvy dvojohonnými v poli červeném, přes každého lva červený strych. Stříbrná pečeť městská z r. 1603 se znakem uprostřed a v průměru 4,7 cm měřící má okolo opis v gotických minuskulích Sigullum cintalis Muncifagiensis. Po stranách letopočet 15-15. Na držadle jejím čteme: Jaroslaus Borsita Baro de Martinic Dnus in Smeczna. Vokoro Malykovicz S.C. Mtis Consiliari et.c. Fidelibus ac délectis suis subditis fieri curanit.De. decem bris Anno 1603. Pečetní vosk smělo míti červený město Muncifaj a tím bylo vyvýšeno nad ty, co měli červený, bílý a zelený. Roku 1591 rozmnoženy výsady Muncifajským. Trhy dle privilegií každý pátek a jarmark po sv. Trojici a později každou středu trh a 2. Výroční trhy, první po sv.Havlu a tuhý po sv. Trojici.

   Vedle svízelů válečných /ve válce 30leté r. 1618 až 1648/ potkalo Muncifaj oheň v r. 1630, 28. srpna v noci shořelo až k pivovaru dolní pořadí. Založený od Petra Kopřivy a popraven za to 23. září 1630 ve Slaném. Roku 1632, 27. ledna drancovalo nepřátelské vojsko 100 mušketýrů, v květnu 1632 zapudili pak nepřátelské vojsko.

                                                  -  2  -

    Originály všech privilegií shořely 1639, kdy bylo město od nepřátel lidu Švédského až do gruntu vypáleno. Nyní jsou tu ověřené opisy z doby císaře Josefa II. Gruntovní zápisy města Muncifaje ze 17. Století má p. Fr. Důras  ve Slaném. V r. 1676 vyhořelo kromě dvou chalup celé město i s úrodou. 5. 12. 1766 ve čtvrt hodině shořelo 36 domů, škoda odhadnuta na 60 000 zl. S povýšením na město povoleno bylo též zdí ohradit. Mluví se sice r. 1672 v gruntovních zápisech o chalupě při zdech města, ale zdá se, že zdi nebyly valné.  Muncifaj bylo město poddanské, chtělo-li něco na králi, muselo to prostřednictvím hraběte. Ani roboty nebylo město poddanské zproštěno a museli Muincifajší robotovati u vrchnosti. Město mělo 12 konšelů a každý jeden po 4 týdny vykonával úřad purkmistrovský a každý purkmistr slul primas, úřad trval krátce, ale každý z konšelů se v hodnosti vystřídal. Roku 1744 strhla se za 7 leté války u Smečna šarvátka mezi císařskými husary a pruskými vojáky.             

    První zpráva o bramborách na Smečně činí se r. 1711, kdy byly poslány první 4 hrnce bramborů z Prahy na Smečno hr. Jiřímu z Martinic.

  Město táhne se ve volném spádu od zámku ve dvou řadách domů jako široká ulice, uzavřeno jsouc na východ příční stranou, v níž uprostřed Slánská brána s věží se nacházela. Stavěna byla ve čtverci 6,32 m širokém a renesanční věž obnášela 44,87 m. Zbourána byla v r. 1844. Kromě jmenované brány byla tu ještě na západ brána Kačická a Ledecká, které byly již mnohem dříve ze zemí srovnány. Jinudy do města se dostati, kromě dotčených 3 bran, nebylo možno. Stará radnice č. 52 stávala uprostřed náměstí a skrze ní vedl průjezd ku bráně Slánské, roku 1800 byla pro chatrnost sbourána. Roku 1800 1.5. v kontrakních knihách hraběcí kanceláře je zapsána smlouva mezi zástupci města Muncifaje na jedné straně a pak zástupci panství Smečenského na druhé straně, kterou velkostatek postupuje dům č. 12 na Smečně i se zahradou ve výměře 780 s obci Muncifaji /nynější radnice/ bezplatně. Za to zavazuje se obec uprostřed náměstí stojící radnici i s přistaveným chlévem a masnými krámy do zimy r. 1800 vlastním nákladem zbořiti a místo čistě urovnati. Podepsán S. B“ohm ředitel panství, S. Bend, Novák purkmistr. Mastné krámy později stávající pod domy /dnes p. Budešínského a E. Grazse/ s porážkou proti rybníku /dnes park/ byly zrušeny 1894. V krámech sekali maso řezníci: Zvědínek, Kukal, Jerman, Moravec, Lešner a Voj. Beránek. Dům čp. 21-22 dnes u Hajnů, na němž posud

                                                      -  3  -

 znak Martinický v kameně vytesaný spatřiti lze, obýval v XVI. stol. Jindřich Bořita z Martinic, komorník krále Vladislava, s manželkou svou Markétou z Ilburka, který pokud známo zemřel r. 1525 bezdětek. Tento „panský dům“ dal r. 1750 hr. Fr. Michal z Martinic opravit. Roku 1802 počet obyvatel byl 802 lidí. (Smečno dle statistických zpráv z roku 1854 mělo 1333 obyvatel.) Roku 1822 strhlo se velké krupobití na den sv. Anny 26. července a leželo jich na 15 cm. Od té doby pouť vždy na sv. Annu až do r. 1920, pak městská pouť vždy na neděli po sv. Anně.

      Cechy založeny byly dle zachovaných listin na počátku 18. stol. (cechovní prapory jsou uloženy v děkanském kostele). Roku 1835 opět se činí zápis na městském úřadě o výročních trzích. Poštovní úřad otevřen r. 1851. R. 1866 řádila po válce Prusko-Rakouské v Čechách cholera a na Smečně zemřelo 40 lidí. Roku 1870 přestavěna radnice. Jméno město SMEČNO na žádost obecního zastupitelstva vráceno bylo r. 1882. Roku 1886 rozšířena byla radnice k severní straně.

    Pod samým Smečnem v údolí potoka Libušínského je ves Svinařov – Svinaře dříve, které se ve starší době osadě tak říkalo a také prvotně ke Smečnu patřila. Roku 1328 též patřívala kapitole Vyšehradské, kde měla být též tvrz. Roku 1332 kapitula, ves Svinařov se dvorem a tvrzí nově vystavenou pronajala a později prodala. Roku 1405 patřila část vsi Svinařova ke Smečnu, na které seděl Bernart  zloděj ze Svinař /nyní Nazaret/. Roku 1410 patřila ke hradu Krakovci a r. 1536 patřil Svinařov ke Smečnu, ale v pamětech zmínky, kde měla být tvrz se potom nečiní.

      Smečenský zámek starobylé sídlo hrab. Rodu Martiniců stojí na povýšenině a to konci západním města. Dříve stávala zde skrovnější tvrz, o níž první zmínka vyskytuje se roku 1252, která až do stol. 15. byla sídlem rodu pánů ze Smečna, jichž nejstarší předek Boleslav ze Smečna (nosil na štítě svém sekérky) připomíná se již r. 1252. Byl v letech 1284-87 nejvyšším sudím Král. Českého. Boleslav bezpochyby Smečno prodal a koupil jej Vítek ze Smečna. Na počátku r. 1416 vyskytují se jako páni na Smečně – Vojslav ze Stranné a Prokop ze Smečna. Na jaře r. 1416 koupil Vojslavův Markvart díl a za nedlouho potom přikoupil také díl Prokopův tak že od r. 1418, jako samostatný pán Smečna se

                                                     -  4  -

vyskytuje. Jim se dostal na Smečno rok, který v nepřímé posloupnosti posud trvá. Před časy býval příkop (kol zámku) oživen zvěří, r. 1696 nacházelo se v něm 12 daňků a ještě r. 1746 medvěd. Stavba v rozsahu nynějším byla roku 1460 Bořitou z Martinic a Annou Dražickou z Kunvalldu, přestavěna byla úplně                                                        r. 1586 Jiříkem Boř. z Martinic. Posledně opravována r. 1750 za hrab. Fr. Michala z Martinic. Pilíře přistavěny byly v roce 1834. Zevnějšek stavby nese ráz XVI. století mimo gotickou věž východní, pocházející z XV. století. Uvnitř druhé věže nalézá se starobylá kaple sv. Anny, v níž je vzácná a stará památka umělecká a to skládací oltář sv. Anny z počátku XVI. věku. Dále tam nachází se Misál z roku 1733, druhý tištěn r. 1774. Roucha obřadní jsou nová. Gotická lampa pro věcné světlo pochází z hradu Clamu v Hor. Rakousích. Stěny dvoru ozdobeny jsou znaky bývalých pánů a držitelů Smečenských. /Znaky na nádvoří zámku pod okny jsou: „Pánů z Vrbna, Šternberků“ Martiniců z Clam Martiniců./ Na schodišti visí reliéf sv. Jiří z lipového dřeva dovedne řezaný z počátku XVI. Stol. Praví se, že býval dříve v kostelíku sv. Jiří v Libušíně. V přízemní místnosti uložen archiv (název šlechtický nese) jenž nejen pro rod Martiniců a Clamů, ale i pro obecnou historii zvláště 17 věku velmi důležité. Rodinný archiv důležitý sahající až do roku 1454. Druhý díl archivu uložen ve věži byl. Více jak 5000 spisů se nacházelo v knihovně ponejvíce dějepisných, numismatických, genealogických a beletristických děl a mnohá skvostná díla francouzská a anglická, mimo toho drahocenná sbírka rytin aj. Stará renesanční kamna kachlová, polévaná stojící na čtyřech nohách jsou z roku 1603. (Od r. 1926 kamna rozebrána a byla uložena na půdě zámku nového majitele ústavu Vincentína.)  Do zámku přichází se přes příkop, kde býval most zvedací.

      V krásném parku zámeckém stojí malebná Sala Terrena vystavěná pod správou neznámého jinak Michala Dintztenhofera okolo roku 1730, jenž snad jest totožný s Kilianem Ign. Dintzenhoferem. Ve druhé věži nachází se hodiny veliký to stroj s ciferníkem do města a do zámku obráceným letopočet má 1836. Dne 27. ledna 1632 odneslo Saské vojsko zámecké hodiny s dvěma cimbály, kotly a jiné měděné nádoby. Navrchu věze druhé vrzá korouhvička se lvem. Třetí věž se štíhlou střechou pro chatrnost byla sbourána v 18. stol. (Byla tam lidomorna.)  Před vchodem do zámku stojí 11 metr. 2 vysoké obelisky, jenž na památku svého pobytu v Římě dal postaviti umění milovný hr. Jiřík Adam

                                                               -  5  -  

 z Martinic roku 1700. Karel hr. Clam Martinic pol. podmaršálek a generál. adjutant  cís. Ferdinanda Dobrotivého, založil nadaci pro postižené neštěstím způsobem: ohně, krupobití, pádem dobytka atd. Zemřel 29/1 r. 1840, a jemu z vděčnosti postaven úřednictvem panství u Smečna – Ovčína proti soše Donáta                                                         kamenný obelisk ze Žehrovického pískovce. Roku 1844 založila hraběnka  Karolina Selina z Clam Martinic po smrti svého manžela K. hr. Clam Martinice opatrovnu a 1/9 byla otevřena pro dítky od 3 -6 let a vydržuje jí majitel panství (posledně v r. 1921).

  Barokní sousoší Nejsvětější Trojice (autorem byl sochař Ignác Platzer) mezi zámkem a kostelem stojící dal r. 1744 postaviti hr. Fr. Mich. z Martinic (pískovec pochází ze skal u Božího hrobu ve Slaném). Sochu sv. Jannaria u Smečna dal postaviti r. 1733 Jiřík Adam z Martinic (otlučené poprsí její zvláště obličej s biskupskou mitrou na hlavě posazeno jest nyní na rohové zdi školky u silnice ke Kačici).

   Děkanský kostel Nejsvětější Trojice stojí východně naproti zámku a nazývá se již v r. 1352 farním. V XV. a XVI. století sloužil pod obojím, až teprve r. 1587 Jiřík   Adam z Martinic a manželkou jeho Eliškou z Vrbna nově přestaven a vysvěcen a odevzdán byl znovu katolíkům. (Posvěcení děk. chrámu Nej. Trojice bylo 6. září 1587, světil Pražský arcibiskup Medek.) Od roku 1602 se stal děkanským. Opravován byl v letech 1738, 1782, 1838, 1881 a naposled r. 1906. Vystavěn ve slohu goticko-renesančním. Nejstarší díl chrámu je díl východní, dnešní sakristie, jenž druhdy sloužil za presbytář původnímu gotickému chrámu ze XIV. stol. Hlavní oltář skládající se z rámu a obrazu, dříve stál tam kamenný oltář, který byl zaměněn v rozměrný obraz Nejsvět. Trojice, který maloval Pražský malíř Ant. Towara v r. 1786 za 130 zl. Stříbra. Úprava varhan z doby reneissan-ční z r. 1587 pochází a zlatým písmem na nich poznamenáno: „Laudáte eum in chordis et organo“.  Cínová křtitelnice jest práce Slánská na straně čteme W. F. 1584. Kalich stříbrný a pozlacený má vyryto: „Ano 1733 25 munificencia com“. Dále lampa na věčné světlo je z roku 1726. V kostele jsou čtyři cechovní prápory:

1/ tesařský se sv. Josefem z r. 1802 na druhé straně zednický                                                                                                    2/prapor s odznaky truhlářů a bednářů                                                   

                                                        -  6  -

3/ s obrazem sv. Kateřiny a sv. Eloy z roku 1818 patrně kovářů                                                           4/  s odznaky krejčovskými. Dále kříž s umbelou. Od r. v1914 prapor vojenských        vysloužilců (obecně zvaných „veteránů“ a spolkový kříž.

     Zvony jsou z roku 1557, 1770, přelity roku 1849, 1781, jeden bez nápisu a umíráček taky. (Za války světové odveženy na válečné potřeby zvon u t. 1770 s přelitý 1849 a umíráček zvaný „Cinkálek“ a to dne 30/3 1917. (doplněno – Hřbitov kol kostela děkan. byl do 19. století. Dne 31/7 1932 byla slavnost svěcení nových zvonů a sice svěcení provedl prelát V. Říhánek z Prahy za asistence duchov. z okolí. Velký zvon „Nejsvětější Trojice“ váží 290 kg, malý zvon „Sv. Antonín“. Zvony lil p. Vanoušek z Brna – Morava a l kg zvonoviny stálo 15 Kč.)

   Jižně od kostela stojí budova děkanství Smečenského jež vystavěno bylo v roce 1587, kterou si Martinic roku 1601 summou 540 kop, 59 grošů a 3 ¼ denáru ocenil. Od roku 1602 opatřeno děkanem a 2 kaplany. Roku 1650 budova opravena a pak r. 1750 dal jí Fr. Mich. z Martinic opravit, nad vchodem byl štít s letopočtem 1686 (dnes je snesen na dvoře při zdi). Jídelní sál je vyzdoben malováním z XVIII. věku. Veškeré matriky počínají rokem 1622 jedna, z roku 1724 má malovaný titulní list a ověřena je pečetí, která má ve štítě i v klenotu jelena.

   V pamětní knize „Liber ecelesiae a Decanatus Smecznensis 1736 vepsány jsou i zprávy ze XVII. století. Mezi kostelem a děkanstvím stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 (která v červenci z 9. na 10., roku 1921, byla roztříštěna svržením a to následkem politických bouří a štvanic na kusy.) Před budovou lesního úřadu postaven kříž kamenný z r. 1607, spočívá na vysoké hranolové piramidě. Na náměstí stojí na vysokém sloupu socha sv. Jiří na koni z XVIII.stol. Roku 1834 dal postavit K. hr. Z Clamu a z Martinic uprostřed hřbitova rodinnou hrobku s nápisem „Mrtvi v Kristu wstanou negprve“. (na starém hřbitově-dopl. r. 1936 v říjnu vsazen do průčelí hrobky kovový znak býv. hr. Clam Martiniců.)

     V polích západně od Smečna postavena sv. Donáta v životní velikosti, na podstavci znak Martinický se Šternberským. (značně poškozená). Při silnici od Smečna k Slanému vedoucí stojí dvoje „Boží muka“, druhý od Smečna nese ve výklenku letopočet 1600 a 1844. (postavený z pískovcových kvádrů.)

                                                             -  7  -

 Také od Smečna k Přelíci v polní cestě rovněž kamenný sloup, dle všeho označen byl křížem (několikrát poškozený a sepjat železným obručem. Ve vrchu mezi Smečnem a Svinařov em, kde se kdysi rozkládaly vinice, stojí kamenný sloup, v kapličce vsazena soška „Panny Marie Bolestné“ (která několikrát byla vytlučena a zničena docela r. 1921). /dopl. Do děkan. kostela přešenena v r……  kde byla umístěna v předsíni kostela. V roce 1935 od ctitelů byl dán dělán betonový podstavec, jež zpracoval p. Mrzílek betonář ze Smečna.) Kříž u městské váhy byl postaven dle letopočtu na něm r. 1860./spracoval Fr. Ostřek./

     Kříž u dívčí školy vedle budovy děkanské je z r. 1882, Socha sv. Jana na Boku před budovou nové školy chlapecké je z roku 1884 /a napsáno na něm L.M. 2 k.6 W.Z./. Na skále u porážky stojí kříž, jenž má vytesán letopočet 1712. Kříž na polní cestě od Smečna k Hrdlívu je z r. …. Na polní cestě východně od Smečna zvané „Homole“ byl veliký kamenný kříž s nápisem \1807 Tomáš Novák“/ /u pole J.Hory hajného/ na křižovatce polních cest, který byl svržen a zničen v době polit. bouří 1920.  V Slánském muzeu uloženo je pečetidlo cechu krejčovského z r. 1668, dále tam pečetidlo punčochářů z r. 1711, pečetidlo pořádku hrnčířského a pečetidlo pořádku ševcovského z r. 1668.

   Dějiny školství ve Smečně zaznamenány jsou již v roce 1602, kde již se vyučovalo a kantor bydlel a učil na děkanství a to v jedné třídě. Roku 1821 rozšířena jednotřídní škola na dvojtřídní a vyučováno na lesnictví kam se škola z děkanství na konci XVIII. stol. Byly tam 2 učebny a byt pro učitele a pomocníka. Přiškolené obce byly Přelíc, Led0ce, Nová Ves – Hradečno, Svinařov a Hrdlív. V roce 1861 – 2 rozšířena na čtvrtou třídu zřízena místnost v č. 16 na náměstí v I. patře. V roce 1882 13/3 položen byl základ k nové školní budově (nynější dívčí) mezi budovy děkanstvím a lesnictvím (starou školou). Dne l. října 1882 otevřena pátá třída a škola proměně na 5třídní školu smíšenou. Ježto žatctva přibývalo povolena 26/8 1883 prvá pobočka vyuč prvá pobočka vyučování počalo od 11/9 1883, druhá pobočka otevřena 3/1 1887, třetí pobočka otevřena 2/11 1891 a byla umístěna v domě č. 113 na u Lukášů, pátá pobočka otevřena 2/3 1896 a umístěna též v domě č. 113. Dne 1/1 1898 odškolena obec Ledce – Šternberk, kde zřízena dvoutřídní škola. Rychlé zřizování poboček způsobil nával hornických rodin, které se přistěhovaly do

                                                                -  8  -

 kraje zdejšího následkem zřízení kamenouhelného dolu v Libušíně a jiných v okolí. Roku 1908 založená byla průmyslová pokračovací škola a učilo se ve škole dívčí a později pak na Boku ve škole a to v domě od Občanské záložny na Smečně postaveném. 24/4 1909 rozšířena zdejší škola 5 třídní na zatimní 6 třídní školu se 6pobočkami (dvě z nich umístěni v záloženském domě na Boku a to třídy III. a IV. Počátkem března 1902 odškolena obec Hradečno –Nová Ves (kde zřízena jednotřídní později dvoutřídní škola). Nyní zbyli ve školní obci zdejší pouze Smečno, Hrdlív, Přelíc a Svinařov. Aby byly získány pro školu důstojné místnosti a mládež vyvedena z místností naprosto nevhodných a nezdravých ano i nebezpečných (č.113), rozhodla se místní školní rada vystavěti na Boku novou budovu a to začátkem školního roku 1910-11 byla otevřena nová školní budova pro chlapce a to na Boku. Budova byla zbudována bohužel dle „opraveného“plánu, který byl proti původnímu plánu o 4 třídy zmenšen. Neprozíravost přinesla brzy zlé ovoce, budova v několika letech svými místnostmi nestačila a bylo nutno umísťovati některé třídy opět mimo školní budovu. 1/12 1911 otevřena defin. pobočka při I. třídách /smíšená/. 1/1 1912 byly zdejší školy dle pohlaví rozděleny a osamostatněny difinitivně škola chlapecká se 6 třídami a 1 definitivní pobočka. Dne 29/3 1913 povolena druhá pobočka a 17/11 1919 otevřena třetí pobočka pro níž v budově školní nebylo místa, musela být přeložena do volné učebny dívčí. Dne 1/3 1920 otevřeny první třídy občan. měšťan. škol – chlapecké a dívčí  na Smečně pod jednou správou, obě třídy zatímně umístěny byli v chlapecké škole na Boku. Začátkem školního roku 1/9 1920 otevřeny druhé třídy obou měšťanských škol, všechny   4 třídy byly umístěny opět v chlapecké škole, následkem toho nutno pronajmouti dvě  místnosti u Polenských (hostinec se sálem) a v Jindřichově. (Tato místnost ze stodoly pro učebnu nezpůsobilá. Postrádala náležitého osvětlení, dříve tam dětská školka pro děti dělníků pracujících na panství.)  Ve      školním roce 1921-22 doplněny byly měst. Školy zdejší o třetí třídy a tu dívčí měšť. škola – 3 třídy – umístěna v dívčí škole a chlapecká měšť. – 3 třídy – umístěna v chlapecké škole. Na stavbu nové budovy měšťan. Školy pro značný náklad (l ½ mil. Kč) nebylo ani pomyšlení a tu bylo nutno opatřiti ještě další dvě místnosti ve městě a tak byly upraveny dvě třídy ze sálu v radnici na náměstí pro školu obecnou.

                                                    -  9  -

        Vysoké neboli vzácné návštěvy na Smečně. Roku 1732 cís. Karel VI., král Bedřich Vilém I., roku 1832 korunní princ pruský Vilém (pozdější císař), roku 1833 francouzský král Lidvík Filip, roku 1881 korunní princ Rudolf se Štefánkou, roku 1883 kníže kardinál arcib . Bedř. Švarzenberg, roku 1891 arcivévoda K. Ludvík, roku 1889 arcikněžna Markétal, roku 1893 a 1894 arcivévoda Fr. Ferd. De Este, roku 1895 arcibisk. Kardinál Frant. Schoborn, roku 1907 místodržitel Král. Českého Karel Cendenhove, roku 1909 arcibis. Kardinál Leo Skrbenský, roku 1911 arcivévoda Fr. Ferd. De Este schotí Žofií. (dopl. V r. 1823 Fr. Palacký zavedl do archivu Smečna na zámku spisov. K. Winařický, kde hr. Jin. Cl. Martinic požádal jej o sestavení rodopisu pánů z Martinic, čemuž F. Palacký vyhověl. V r. 1825 byl zde po druhé a to 8 dní, kde pracoval pilněv v archivu zámec., což použil též pro „Dějiny národa Českého“.) Po rozpadnutí se říše Rakousko-Uherské r. 1918 po světové válce, poctil město Smečno návštěvou president Československé republiky T.G. Masaryk v roce 1920.

    Město Smečno položeno jest na výšině činící pohled zdáli zahradnímu městečku zvláště zajímavý pohled jest od obce Přelíce, (půl hodiny vzdálené) a pak ze silnice ke Slanému městu. (l hodiny vzdálené) působí oku chodce čarovný obrázek představující zdáli město veliké rozložené na výšině jehož kostelní a zámecké věže v pozadí činí uchvacující dojem. Též i přecházícím od města hor. Kladna (l ½ hodiny vzdálené)činí pěkný zjev.  Smečno má dle parcelního, katastrálního plánu rozlohu 982 ha, 28 a, 49 m2. Město se rozkládá po obou stranách státní silnice tak, že podobá se široké ulici z níž vybíhají opět dlouhé nekonečné ulice a to k obci Přelíci a Svinařovu. V městě samotném průmyslu není, většinou dělníci zaměstnáni jspou na blízkých dolech a to důl „Schöller“ (u Smečna), Janovky (v Libušíně), Maxovky (nad Libušínem). Majerovky /u Vinařic/. (dopl. Smečno nad mořem výšky 372 m, Smečno – Šternberk nádraží 402 m.) Ženy pak větším dílem na panství Smečenského dvora při práci polní pracují a něco dělnictva zaměstnává pivovar /bývalý hraběcí/ a parní pila s truhlářskou dílnou p. V. Müllera stavitele. Město samé je málo obchodně živé a to následkem blízkosti okres. města Slaného a Kladna.  Většina občanů dílem obdělává též vlastní půdy, jež po dnešní časy zachovaly si různá pojmenování ku příkladu: na „homoli“ u Třebichovic, „ pod hájem“ /nad Svinařovem/ na „travní cestě“ /u nového hřbitova/ „v rybníčkách“ /pod starým

                                                     -  10  -

 hřbitovem k Hrdlívu/, „v sadkách“ /pod městem/, „v lukách“ /ke Slanému“, „v jamech“ /u druhých Božích muk a Hrdlívského lesíka/, „na šibenici“ /blíže samoty Chvojínek obecně zvaná sarovna/, na „šafranici“/na Přelícké pešině pod městem/, „v neckách“ /u lesa Chvojínek/, ve „Stinadlech“ /na Hrdlívské cestě/, „pod Skalkou“, u „Ovčína“, u „Obory, pod „Panskou zahradou“, na „Boku“, /kde část města vystavěna jakož i za „děkanstvím“, „v lištici /ke Šternberku, kde byli lázně rašelinové/ a pak za „Mládím“ /k obci Nové Vsi/, dále ve „spáleným“ /k Oboře/, „V mládí“ /za zámkem/. /nově dopl. „Pod zahrady“ pěšina mezi Přelíckou a Slánskou silnicí/, „Vobecních zahrádkách“ /u Slán.silnice zastav.domky/, U Vydrova mlýna/vlevo od Sm./,  „Na Štěpánce“ pod Šafranicí, „Na Harfě“- mezi cestou Třebich. a Hrdív., „Ve Lhotě“ za mládím u silnice k Nové Vsi, za strouhou u lesa – bývala tam vesnice, která byla celá vypálená/.   

     Položením město Smečno nemůže dosíci, jak průmyslu, tak obchodu, čímž život veřejný nejvíce trpí. Jinak vedle toho samostatně pracují živnostníci různých řemesel a obchodů. V místě prochází dráha úzkokolejná /postavená hr. Jindř. Clam. Martinicem pro svou potřebu různých objektů/, která však málo znamená pro město přesto, že byla dovolena doprava zboží apod., kdyžý občanstvo nejvíce postrádá osobní dopravy a tak spojení s dráhou Buštěhradskou a Slánskou. S městem sousedící obce a města jsou: Přelíc, Malá Kvíc, Velká Kvíc, Slaný /město/, Hrdlív, Střebichovice, Kladno/město/, Libušín /město/, Svinařov, Ledce –Šternberk, Nová Ves –Hradečno, Kačice, Nové Strašecí /město/.  

 Veřejné budovy jsou: „škola chlapecká“, „škola dívčí“, „Občanská záložna „, „poštovní úřad“ /který nemá vlastní budovy/, „Živnostenská záložna“ /bez vl.bud./, „radnice“, starobylé budovy jsou“ „zámek“, „děkanství“, „Kostel a dům u Hajnů č. 22 na nám.“, mimo tj. veřej. Knihovna /čítající 553 svazky/ umístěna v domě „Občan. Záložny“. Město jest příslušeno okres. Hejtmanství Slánskému, župě Lounské, okresnímu výboru v Slaném a též tam úřadu bernímu, řed. Okres. Finančnímu, okres. Školní radě, okres. Soudu, obchodní a živnost.  komoře v Praze, hornímu úřadu v Slaném, notářství v Slaném a okres. Nemoc. pokladnou do Slaného, poštovnímu úřadu na Smečně a ředitelství pošta telegrafů do Prahy, též tam ředitelství dráhy státní a Buštěhradské /akciové/ podléhá. Železniční stanice pro dopravu osobní máme státní druhu /Slaný

                                                         -  11  -

 město nádraží l hod. vzdálené/ na Buštěhradské dráze nádraží Smečno – Šternberk zvané „Mrákava“ /vzdálené l ½ hod./ pak stanici lokální dráhy Střebichovice – Vinařice /vesnice vzdálené ¾ hod./

/Nově dopl. V r. 1821 byla ve Smečně založena nejstarší „česká spořitelna na území dnešní republiky Československé. V r. 1842 měla spořitelna vkladů 105.623 zl 48 Kč /ve stříbře/V r. 18..921 v měsíci září /nečit./ opravován dům u Hajnů na kameninu znak Cl. Martin. Udělán nový a vsazen do kameniny do průčelí domu. Opravu prováděl p. S. Černý mistr cechu a tesař ve Smečně./

   Dle náboženství: katolíci patří pod biskupství Pražské a jejich 1169 a patří farnímu úřadu děkanství na Smečně, českobratrské církve je 6, československé l, pravoslavné 2, žid l, církve metodistické 0 /bez vyznání 1772/.

  V místě nachází se spolky“ Sbor dobrovol. Hasičů, Ústřední Matice školská, Těl. Jed. Sokol, Organis. Českosl. socialistů, Fed. děl. těl. Jednota, Organizace česk. komunistů /přetvoř. z bývalé social. demokr./, Děl. klub cyklistů, Klub sportovní, Podp. spolek „Spojenými silami“ /dříve Viribus Unitis/, Kroužek mládenců, Vol. Sdruž. českosl. mládeže social.. Skupiny odbor. organ. horníků a hutníků, zeměděl. organ. dělníků, Stavení družstvo pro stavbu dělnických domů, Pol. Org. Živnostníků, spolek majitelů domů, Skupina válečných poškozenců /invalidů/, Org. Národní demokracie /odbočka Slánská/, Odbočka legionářů, Združení skautů – junáků, Odbor.združ. českosl. horníků a hutníků,  Odbočka „Domoviny“ /agrární/, Sportovní klub „S.K. Rudá hvězda“, Dělnické potrav. společ.- „Svépomoc“ /konzum/, Společenstvo růz. Živností. /Mnoho jiných bylo, které zanikly aneb stává pouze vývěsní tabule a členové žádní./

      Dle prvních všeob. voleb v Českosl. republice na podkladě všeobec. rov. taj. přím hlas. práva do obcí zvoleni na Smečně byli:  T. Hejduk starostou, V. Plzák I. náměstek, S. Škrdlant II. Náměstek. Do městské rady:  A. Puchýřová, V. Leopold, V. Šupík, Jan Vagner,Jan Stejskal, V. Svoboda, V. Muller. Členové zastupitelstva: Fr. Marková, V. Růžička, Ant. Voráček, Ant. Liška, Jos. Kabát, Jos. Benetka, B. Landa, Fr. Braun, Ant. Franc, R. Svoboda, Jin. Majer, K. Henych, K. Liška, Ant. Zajíček, Košařová M, Havelka Jos., Beránek Jos., Fára S., Zlonický Jos.

 

                                                                   -  12  - 

  Dle polit. zast. bylo zvoleno 21 soc. dem., 6 česk. soc., 3 nár. dem.  Volby byly odbývány ve Smečně 15/9 1919.  

   Sbor učitelů škol obecných chlapecké a dívčí na Smečně a měšťanských škol: Jan Lipovský řídící, Jos. Šťatsný, Mat. Čermák, Voj. Truksa, Vl. Lipovský, Lad. Truksová, M.Nekolová, Hel. Beznosková na škole chlapecké.  Dále Jos. Roubíček řídící, M. Richtrová, Alž. Ježková, Jin. Sibrtová, K. Procházková, A. Jelínková, Gabr. Suková /industriální/, na škole dívčí. Fr. Ďadourek /zást. Ředitele/, Jan Junbgman, V. Kohlík, A. Vernerová, na škole chlapecké měšťanské. Fr. Ďadourek /zást. Ředit./, M. Jungmanová, Zd. Sazimová, M. Šindlerová, Bož. Štrejlová /industriální/ na škole dívčí měšťanské.

   Na průmyslové pokračovací škole sbor učitelů: Jos. Šťatsný /ředitel/, Voj. Truksa, V. Kohlík, M. Čermák, Mil. Truksa /posl. techniky/.

   Děkan a vikář Fer. Kučera, kaplani 1/ Jos. Dvořák, II. Fr. Samec, ředitel kůru Jos. Kořínek. Obvodní lékař MUDr. Jůl. Taubl, městský tajemník Jar. Otcovský, praktikant B. Hrdlička. Zástupkyně pošmistra na úřadě poštovním Em. Čtyroká, asistent Fr. Zedínek. Na panství úředníci: Alois Isop – vrchní, Jan Postránecký důchodní, Ed. Blažek, Zd. Holfeld, Fr. Hrdina - sládek, Ot. Jeřábek účetní, A. Křičkovýá, Aug. Holfeld patronátní komisař, M. Faratová, Jos. Zlonický hospod. Správce, Vinc. Čejka kontrolor, Jar. Slavík praktikant, Al. Čepelák lesmistr, Fr. Hezký účetní, K. Muller adjunkt, Aug. Kadleček vrchní zámec. Zahradník. Dle statistiky ze Smečna za světové války 1914 -18 byli tito Českoslovenští legionáři: V. Janeš /Franc./, K. Albrecht /Rusko/, Jiří Nikl /Rusko/,VK. Beznoska /Rus./, Jos. Kleiner /Italie/, Jos. Štulík /Rus./, Čst.Heritres /Franc./ Jos. Žilvar /Rusko/, Jos. Fofoňka /Rusko/, V. Vojtěch /Itallie/, Jan Jechura /Rusko/, J. Větrovec /Franc./, Jan Salač /Rusko/, V. Hrdina /Rusko/, Al. Plzák /Rusko/, Rich. Hrdlička, Ot. Jeřábek, J. Procházka, Jan Vácha, Al. Dlouhý, K. Malina, Ant. Motyčka, Kar. Vošický, Jar. Hezký, Jar. Mazourek všichni Rusko, Fr. Čevona /Ital./, V. Křísa /Franc/. Dle dosavadních statistik padlých a nezvěstných za světové války 1914 – 18 ze Smečna jsou z legionářů: Jar. Hezký /ve stan.Kurzino/, Jar. Mazourek /Rusko v nemoc. V Irkutsku/, a následkem zranění v domově svém zemřeli Jan Jechura /Rus./, Fr. Čevona /Ital./, jako zajatec v  Rusku zemřel Boh. Dragoun, A další jsou: J. Ouředník, Jos. Řebík, Vil. Kraus,

 

                                                              -  13  -

V. Kraus, K. Kraus, Jan Piksa, Fr. Blažek, Em. Horna, Lud. Štulík, V. Pokorný, Ant. Kujroch, K. Procházka, Kabát, An. Blahoš, R. Boušek, Fr. Husník, Bedř. Charvát, S. Gruner, V. Kemr, S. Lev, Fr. Prošek, Fr. Pokorný, Jar. Růžička, V. Řezníček, Al. Sladký, Rich. Stádník, Ant. Sajler, Boh. Svoboda, K. Šupík, Jan Šobr, Fr. Vacek, Kar. Rejniš, V. Berdych, Ant. Renč.

   Počet obyvatel dle sčítání lidu v r. 1921 bylo 2950 obyvatel. Z toho 1484 mužů a 1466 žen, řím. katolic. 1169, českobratr. 6, českoslov. 1, pravoslavné 2, bez vyznání 1772. Číst a psát 2376, analfabetů 52, Čechů 2947, Rusů 2, Němců 1. Horníků a hutníků 348, obchod. řemeslníků samost. a v dolech a jinde 380, učitelů a úředníků 43, povolání jiných 200. Domů 338, nečíslovaných 2 a 1 kočující vůz.

  Pamětní knihu /kroniku/ vedou na obec. škole dívčí od r. 1882, na obec. škole chlapecké od r. 1910, na měsť. škole od r. 1920, na děkanství od r. 1736, spolkové knihy vedou „Těl. Jed. Sokol“, „Spojenými silami /Viribus/ po býv. veteránském spolku chová knihu po rozejití u sebe býv. člen J. Sýkora, Sbor dobrovol. hasičů od r. 1888 má zápisy v požární knize, Lesní úřad má různé zápisy a pů. Al. Novák t.č. kostelník má soukromé zápisy. Město Smečno mělo původní knihu pamětní města Muncifaje, která byla ve špatném stavu a poškozená (vytržení listů, ustřižení listů, desky poškrábané apod.) Následkem toho usnesla se městská rada r. 1922 na pořízení nové (neb dle zákona do konce r. 1922 musí každá obec zavésti pamětní knihu a jí vésti.) Pamětní knihu (novou) města Smečna zhotovil Gust. Samuel knihař na Smečně č. 13 náměstí za obnos 240 Kč. Paměti ze staré knihy zavedené od r. 1870 a psané do r. 1884 (jak dokazuje uschovaná kniha) přepsal a scházející roky mezi vyplnil a to rok 1871, 1873, 1874, 1877, 1882. Dále úvodem o vzniku a historii města Smečna opatřil a pokračoval pokud možno vyplněním pamětí od r. 1884, do jmenování městského kronikáře, obec. Zastupitelstvem a to 6/11 1921, částečně něčím opatřil a pokračoval    JOSEF KOŘÍNEK – kronikář a knihovní a ředitel kůru na Smečně č. 98. (opis do strany 37)

 

 

                                                      -  14  -

  D o d a t e k :

 Úředníci úzkokolejné dráhy:  Zvára přednosta a Ferd. Svoboda. Četnická stanice: Ant. Chudomel vrchní strážmistr a další jsou strážmistři J. Kazda, Fr.

Bucek, Ant. Petrášek, Al. Horčička. Městská policie: S. Ptáček nadstrážník a Vác. Knotek strážník. Školníci: Jan Renč na chlapecké škole, M. Táborová na dívčí škole.

Doplnil nově:

Roku 1712 31/12 byly úplně nové hospodářské instrukce vydány dvorů bylo 10 o celkové ploše 6086 strychů: Smečno, Aujezd /Šternberk – Bílý Aujezd/, Martinice - Malkovice, Biseň, Studňoves, Kvíc, Tuhaň, Bezděkov a Žehrovice.  Roku 1738 došlo na Smečně k bouři proti robotě, po vydání 3 již císař. Patentu robotního. Roku 1745 v říjnu založena bažantnice v zámeckém parku blíže nového skleníku. Roku 1789 byla v kraji velká neúroda a rok 1790 vykazoval špatnou žeň, takže byl hlad na Smečensku. Za to však r. 1791 napravil strádání – úroda velmi dobrá. – Pro poddané Smeč. panství byl r. 1602 vydán od Jar. Bořity z Martinic poddanský řád. Obsahoval v první řadě ustanovení nábožensky přísná a v druhé řadě instrukce hospodářské. Řád byl v platnosti po celé 17. stol. Kol r. 1700 zavedena byla němčina jako úřední jazyk na panství Smečenském.

Nově doplněno:

- Kronikář Kosmas žil v letech 1045 – 1125 jako děkan Kapitoly Pražské.                          

Na Smečně byli: r. 1895 – kníže arcibiskup Kardinál Fr. De Paula hrabě ze Schonbornů /Pražský/. R. 1909 Kníže arcibiskup Kardinál ze Sterbenských /Pražský/. R. 1923 arcibiskup dr. Fr. Kordač /Pražský/. R. 1929 světicí biskup dr. Jan Ant. Sedlák /Pražský/. R. 1936 arcibiskup Pražský K. Kašpar /později Kardinál/.

Str. 38

 

 

                                                -  15  -

 KRKONIKA – města –  M U N C I F A J E  od roku 1870

R o k    1 8 7 0

    Počínajíce teprve rokem 1870 sepisovati pamětihodné události našeho města činíme to proto, an nebylo systematicky sestaveného materiálu z dřívějších dob po ruce, a pak proto, že co se důležitého v místě událo, bez toho do kroniky, jež se na děkanství vede zapisováno bylo.

  V roce tomto sestávalo obecní zastupitelstvo jak následuje: Pp. Josef Frič měšťanosta, Antonín Dovol, František Bakalář, Josef Dvořák, Matějk Kolář radní, Jan Sudlic, Kašpar Šoula, Antonín Frič, Jan Veselý, František Slanička, Václav Hořejší, Antonín Čepelák, Václav Kukal, Antonín Holfeld, Josef Moravec, Čeněk Fiedler, Josef Janda, Karel Löschner výborové.

  Obecní dům, radnice, stará to budova s dvěma štíty do náměstí a s žlabem mezi dvěma střechami ukázala se co velmi sešlá a účelů novější doby nevyhovující, proto se k důkladné opravě ihned přikročilo. Oprava tato se může nazvati novou stavbou, an z dřívější budovy jen nepatrné části hlavních zdí byly ponechány. Oprava to stála úhrnem r.č. 5783 zl.74 kr., kterážto částka následujícím způsobem uhradila se: Vypůjčeno ze Smečenské spořitelny 3000 zl.,na 32 roků k splýcení. Dalších 1200 zl., mělo se spláceti v 6ti rocích. Za látku stavební část 415 zl. 74 kr, měla zaplatiti po umoření jistiny 3000 zl., tedy po 32 letech. Sbírka uspořádaná mezi občany vynesla 500 zl., a pan hrabě Jindřich Jaroslav z Clam Martiniců daroval 668 zl., jakožto cenu ze stavebního dříví. Nově dokončenou budovu slavnostním způsobem posvětil p. P. Josef Kandler, kaplan, 8. září 1870. Obecním tajemníkem byl od delší doby již pan Ant. Slanička.

 

                                      R O K   1 8 7 1

  V minulém roce založen byl potravní spolek „Kotva“ jež založil divadlo a heslo spolku bylo: „Osvětou k svobodě“.

 

                                             -  16  -

                                    R O K    1 8 7 2                            Nově dopl.

    Novou volbou sestavilo se obecní zastupitelstvo následovně: Pp. Josef Frič měšťanosta, Ant. Dovol, Jindř. Mareš, Jos. Dvořák, Mat. Kolář radní, do výboru se pak nově dostali pp. Frant. Ezr, Jan Bakalář, Frant. Bakalář na místo odstoupivších pp. Jos. Jandy, Jana Veselýho a Frant. Slaničky. Tajemníkem zůstal opět p. Ant. Slanička.

  V tomto roce zuřili rozkácení živlové: bouře, sníh a povodeň ničíce budovy, stromy ovocné a lesní ano celé krajiny jmenovitě v poříčí řeky Berounky. V roce pak následujícím nastal za hrůzovlády Jiskro-Herbstovské ve Vídni zlopověsný bursovní „krach“. Děkanem jmenován 9/10 Jakub Bien a 12/12 zemřel /oběsil se/.

                                     R O K   1 8 7 3                               Nově dopl.

    Založen spolek vzájemně se podporující „Viribus Unitis“ v Muncifaji a prvním předsedou Jos. Tlustý. Děkanem jmenován 6/4 Jiří Matějovic.

 

                                     R O K   1 8 7 4                                Nově dopl.

   Slavný pohřeb měla 6/4 choť polního maršálka A. M. bar. Ze Štilfried Ratenic roz. Clam Martinicová.

 

                                     R O K   1 8 7 5

   Dne 10. března 1875, vykonala se volba do obecního zastupitelstva způsobem následujícím: Pp. Josef Dvořák měšťanosta, Václav Hořejší, Jindř. Mareš, Mat. Kolář, J. Valeš radní, Ant. Čepelák, Ant. Holfeld, Jos. Moravec, Čeněk Fiedler, Rud. Samuel, Ant. Majer, Frant. Růžička, Fr. Landa, Jan Bakalář, Jos. Procházka, Ant. Dovol, Kar. Löschner, Vác. Kukal výborové. Tajemník p. Ant. Slanička toho roku zemřel, na jehož místo ustanoven p. Karel Majer z Muncifaje. V roce tom postaven a zřízen byl tak zvaný „špitál“ pro měsťské chudé v radnici, jakož i stodůlka pro nájemce místností hostinských.

                                                -  17  -

                                    R O K    1 8 7 6

  Toho roku sřítila se stoka od mastných krámů k rybníčku vedoucí, která musela býti obnovena a rovněž jiná na náměstí proti čís. 31 na místě vymleté rokle nově zřízena a prostranství kolem ní vydlážděno. Tři dlouhá léta ladem ležení místa, plná kamení, děr a výmolů byla znivelizována, rumem a bahnem povezena na jeden sáh prostrannými důlky opatřena a ovocnými stromky vysázena, j. na Skalkách švestkami, pod hřbitovem hrušněmi a třešněmi a u zadních božích „muk“ hrušněmi. Jmenovitě poslednější vyžadovala značného nákladu byvši dříve neplodnou ladou. V témž roce vstoupila v život nová „Občanská záložna“, jejíž zastupitelstvo se utvořilo z následujících pánů: Otokar Sudlic ředitel, Josef Dvořák pokladník, Karel Majer kontrolor. Výbor: Matěj Kolář, Frant. Bakalář, Frant. Landa, Frant. Růžička, Ant. Dovol, Al. Lukáš, Ant. Majer, Vác. Kukal, Jan Nedvěd z Tuchlovic, Jan Procházka z Ledec, Karel Hora a Jos. Beránek ze Svinařova. Skorem současně sestaven byl „dobrovolný hasičský sbor“ z 33 členů, jehož velitelem stal se p. Ot. Sudlic. Aby měla obec svou vlastní skálu, zakoupeno pole od paní Anny Dudové na Skalkách č.p. 1230, 1235 za 650 zl. R.č. V roce pak následujícím se koupila zahrádka pod hřbitovem č.p. 820 od pí. M. Urbanové za 205 zl. Jelikož leží mezi pozemky obecními.

 

                                 R O K    1 8 7 7                                      Nově dopl.

  Městská rada usnesla se dne 12/3 na obnovení výročních trhů a dále pak dne 6/3 na odstranění topolů na hřbitově.

 

                               R O K     1 8 7 8                                       Nově dopl.

   Volbou dne 20. března 1878 vykonanou dostali se do zastupitelstva pánové: Josef Dvořák co měšťanosta, Jin. Mareš, Frant. Bakalář, Mat. Kolář a Jos. Valeš co radní, Ot. Sudlic, Vác. Hořejší, Ant. Čepelák, Fr. Valeš, Fr. Růžička, Jan Bakalář, Karel Richtr, Ant. Dovol, Ant. MAJER, Voj. Klima, Kar. Löschner, Fr. Ezr, Jos.Procházka co výborové. V tom roce postavila se umrlčí komora s bytem pro hlídače za cenu 354 zl 56 kr r.č. poněvadž dřívější, jen spola vystavěna a panem

                                                  -  18  -

 hrabětem Jindř. Jarosl. z Clam Martiniců od kováře Jana Kabáta č.p. 64 zakoupena, byla živly přírodními, jakož i rozpustilou mládeží velice poškozována.Toho roku byl zřízen park kolem děkan. kostela (kde býval kdysi hřbitov) a to část.

                                    R O K    1 8 7 9      

    Jelikož bývalá studně zrovna pod vikýřem na dvoře v radnici se nalézající slamou a jiným smetím velice znečisťovala, nechala se překlenout a na místě ní zřídila se pumpa do haltýře (vodojemu) ve sklepě vedoucí, tak, že se voda čerpá v chodbě. V témž roce zřízen nákladem Jeho Ex. p. Jindř. Jarosl. hrab. z Clam Martiniců a vedením p. Jos. Makovce nadzahradníka téhož pána kolem kostela park /libosad/.

                                 R O K    1 8 8 0                                   Nově dopl.

    V témže roce vysázelo se 240 švestkových stromků na ladě v Lištici, k nimžto se vykopaly 1 metr široké a ½ m. hluboké důlky, jež se zavezly bahnem z městského rybníka. Dne 16. Května odbývala se velkolepá slavnosť svěcení práporu podporujícího dělnického spolku „Viribus Unitis“  z Muncifaje, kteréžto slavnosti se zúčastnili veškeré spolky zdejší a okolní. Matka téhož práporu Její Exel. pí. hrab. Augusta z Clam Martiniců nechala se za své nepřítomnosti zastupovati pí. Aloisií Marešovou, chotí p. Jindř. Mareše, řed. panství, kmotrou byla pí. Barbora Dvořáková choť purkmistra p. Jos. Dvořáka. Tohoto roku založeno „Společenstvo různých živností“ v Muncifaji a to dne 3/8 a prvním předsedou byl stavitel J. Valeš. Při sčítání lidu bylo napočteno 1547 obyvatel.

                               R O K   1 8 8 1

   Nově provedenou volbou dne 4. Dubna vyšli z volebního osudí následující pánové jakožto členové obecního zastupitelstva: Pp. Josef Dvořák purkmistr, Jindř. Mareš, Ot. Sudlic, Frant. Bakalář, Jos. Valeš radní, Ant. Čepelák, Fr. Valeš, Vác. Hořejší, Jan Bakalář, Kar. Richt, Mat. Kolář, Ant. Majer, Ant. Dovol, Vojt. Klíma, Frant. Růžička, Frant. Ezr, Alois Lukáš a Jindř. Drvota výborové.

  Roku toho se dosáhzel sad v Lištici 120 stromky, k nimžto se koupil rum od Fr. Hrdličky č.p. 135, jímž byly důlky zavezeny. Společný pozemek č-p. 452 zaměnil

                                                       -  19  -

 se s panem hrabětem již častěji jmenovaným za remízek č.p. 572, jenžto byv vykopán a důlky s rumem opatřen, byl pak švestkovými stromky vysázen a dne 10. Května, v den to sňatku Jejich Výsosti korunního prince Rudolfa a princezny Štefanie (belgické) u přítomnosti všech spolků a korporací p. P. Janem Makačem slavnostně zasvěcen, při kteréž příležitosti obdržel jméno „Štěpánka“. Vyměřováním a vysazování veškerých stromků již jmenovaných, dělo se řízením pana Aloise Kadlečka t.č. hrab. Zahradníka. V tom roce podniknuta oprava kostela v ně i uvnitř. K návrhu p. Jos. Dvořáka usneslo se obec. Zastupitelstvo žádati na příslušných místech, aby jméno „Muncifaj“ na češtější „Smečno“ změněno bylo, kteréžto žádosti dne 8. února 1882 vyhověno.    

Nemohu opomenouti na tomto místě nezmíniti se o děsné události a hrozném neštěstí jakéž potkalo celý národ Český v tomto roce: Překrásné veliké „Národní Divadlo“, na než se téměř po 30 roků sbírky konaly, kteréž byvše po třinácti letech úplně dohotoveno nákladem skorem dvou milionů zlatých a kteréž měvši býti dne 11. září t.r. nevídanou dosud slávou otevřeno, lehlo 12. srpna popelem. I zalkala celá vlasť, zaplakal celý národ. Avšak ještě nedohořely ani plameny budovy posvátné a již tu slyšeti po vší zemi: „Budeme stavěti znova!“ A hle v prvních čtrnácte dnech mohly časopisy psáti: „Sešlo se ½ millionu zaujímá našich 291 zl. neposlední místo mezi příspěvky. Z těch připadá 50 zl. Na obec a 50 zl. Na Občanskou záložnu, ostatní dali jednotlivci. Tého roku zakládaly se nové knihy gruntovní, kteréžto činnosti byly účastni pánové, Schmidt t.č. okresní soudce v Slaném s písařem svým H. Stránským a co komisaři k tomu zvolení pp. Josef Dvořák, Jindř. Mareš, Ot. Sudlic, Ant. Dovol a Vác. Hořejší.                                                           V témž roce dne 5. července zavítal Jeho císař.Výsosť korunní princ Rudolf se svojí vznešenou chotí Štěfánií na zámek Smečenský k návštěvě Ex. Hraběcí rodiny, kdež se pouze 4 hodiny zdrželi. Ač se návštěva to v tajnosti chovala, předce se dostavilo mnoho set domácího i okolního občanstva, by uzřeli cís. novomanželé. Dne 30. listopadu zavítali opětně vznešení cís. novomanželé do zámku Smečenského na honby. Jeho Výsosť korunní princ přijel do stanice „Smečno Šternberg“ o 7 ½ hodině ranní. Tam jej očekávali: Jeho Ex. P. Jindř. Jar. Hrabě Clam Martiniců, městská rada Smečenská, Slánská a Kladenská

                                                      -  20  -

 s purkmistry včele, pak okresní zastupitelstva: Slánské, Novo Strašecké a Kladenské se svými starosty. Jeho Ex. Pan hrabě Jindř. Clam Martinic představil                                        

 cís. hostu jednotlivě veškeré korporace. Při představení městské rady Smečenské přivítal Jeho Výsosť purkmistr Josef Dvořák následovně: „V nejhlubší pokoře vítáme Vaši cís. král. Výsosť do města našeho, klademe sobě za veliké štěstí, že nás Vaše císařská Výsosť Svou vznešenou návštěvou milostivě poctíti ráčí.“  Po desáté hodině před polednem přijela též Její Výsosť korunní princezna Štefanie. Po příjezdu vznešených manželů započala honba od Drnku ku Slanému, druhé dne od obory ku Smečnu. Po oba dny dostavilo se na několik hodin cesty veliké množství diváků. Jeho Cís. Výsosť zastřelil po oba dny následující zvěř: 5 srnců, 559 zajíců, 183 bažantů, 26 koroptví. Před příjezdem cís. hostí byly veškeré domy v městě našem dvěma i třemi prapory ozdobeny. Dne 30. Listopadu v 8 ½ hod. večer seřadili se před radnicí Smečenskou spolkové ze Slaného a to: Ostrostřelci – spolek vysloužilců, „Sokol“ – spolek dělnický, horníci – spolek zpěvácký, a hasiči. Mimo spolky městská rada Slánská s purkmistrem Aug. Hemerkou. Ze Smečna pak: spolek dobr. Hasičů a spolek podporujících se dělníků „Viribus Unitis“, pak městská rada Smečenská s purkmistrem os. Dvořákem včele. Veškeré spolky s rozžatými smolnicemi a lampiony za zvuků Kladenské hornické kapely v nejlepším pořádku stanuli v zámecké zahradě, kdež zahrána kapelou napřed rakouská, potom národní hymna. Zpěvácký spolek „Dalibor“ ze Slaného zapěl v předsíni jídelny.

  Po večerní slavnosti byli oba purkmistrové Smečenský i Slánský, do salonu ku vznešeným hostům předvoláni, kde cís. manaželé vstříc purkmistrům vyšli, načež Jeho cís. Výsosť korunní princ Rudolf, každému z purkmistrů zvlášť srdečně děkoval s přáním, aby každý svým spoluobčanům nejsrdečnější Jeho díky vyslovil. Dne 1. prosince o 10 hodině večer vznešení cís. manželé odjeli.

 

                               R O K    1 8 8 2                                   Nově dopl.

   Nastoupil nový řídící učitel p. Alois Foerster na místo říd. učitele Vosyky, jež šel do penze /odpočinek/. Obec. zastupitelstvem města Munciofaje podána žádost

 

                                                -  21  -

 za vrácení jména město Smečno. V Praze byl konán první slet „Sokolstva“ na Střeleckém ostrově a cvičilo na něm 650 členů.                                                     

                              R O K    1 8 8 3                                      Nově dopl.

  (V předu podpis kardinála Knížete Bedřicha Švarcenberga – dále podpis Karel Schgvarc, Kanovník metrop.kapitoly nam. Víta v Praze, a P. Jos. Pachta arcib. ceromoniář.)                                                     

  Dne 3. května 1883 zavítal do zdejšího města Jeho Eminence pán kardinál Bedřich kníže ze Schvarcenbergů arcibiskup Pražský s kanovníkem panem Karlem Schvarzem a ceremoniářem panem Josefem Pachtou kulatosti biřmování, které se zde a v sousedních obcích odbývalo. Při návštěvě nové školní budovy se tito vysocí církevní hodnostáři výše vlastnoručně podepsali. Uvítání bylo špalírem dětí školních, spolky a domy prapory ozdobené. ( O biřmování bylo 714 biřmovanců té doby byl děkan Jiří Matějovic a I. kaplan Fer. Kučera.) 

    Téhož roku koupila zdejší obec od slečny Josefy Vosykové pole na „Boku“ č.parc. 1229 za částku 1350 zl. r.č. za tou příčinou, aby měla obec Smečenská na dlouhá léta svou vlastní opukovou skálu. Též koupila zdejší obec zahrádku č.p. 819 od pánů manželů Josefa a Barbory Dvořákových čp. 29 za částku 600 zl. za účelem vystavění strouhy k novému rybníku, který se před touto zahrádkou mezi obecními skalami založil. Zároveň byl téhož roku vypuštěn starý rybník  č.p. 69. Strouha z nového rybníku nebyla vybrána pouze z té příčiny, že rybník nový se ani za dvacet roků vypouštět nebude.

Podotýká se ještě, že tento rok byl pro hospodáře velmi smutný, poněvadž panovalo velké sucho. Od měsíce února až do konce června vůbec ani nepršelo a ku konci června po dešti teprve začínaly řepy a jarní osení vycházeti, z čehož byl následek, že byla velmi chudá sklizeň, největší neúroda byla však v řepě.

   

                                             R O K    1 8 8 4                              Nově dopl.               

  V tomto roce koupila obec zahrádku č.parc. 820 za částku 220 zl. r.č. od Antonína Šebesty č.p. 66. V tomto roce se počal vysazovat obecní lesík na „Šibenici“, kde se již letošního roku 1200 kusů břízek, 800 kusů modřínek a 6000

                                                      -  22  -

kusů boroviček vysázelo. Dále byla tohoto roku provedena volba obecního zastupitelstva a byli zvoleni: Josef Dvořák za starostu, pánové Jin. Mareš,                                                       

 Ot. Sudlic, Jos. Valeš a Al. Lukáš za pány starší, pak pánové: Bakalář Fr., Bakalář Jan, Čepelák Ant, Ezer Fr., Hořejší Václ., Hrdlička Jan čp. 165, Hrdlička Josef čp. 90, Kolář Mat., Loschner Kar. mladší čp. 109, Richtr Kar., Růžička Fr., čp. 55, Valeše Fr. a Železník Karel za výbory. /další schází dle staré pamět. knihy/

   Na podnět předsedy školní rady p. Josefa Dvořáka byla zakoupena sbírka ptáků a savců 93 kusy za 150 zl. se dvěma skříněmi velkými.

                                    R O K     1 8 8 5

     V domě čp. 21 p. Jos. Hajna vyypukl oheň a vyhořely mu chléívy. Tohoto roku byl zrušen v městě rybník, kde byly jatka a tak zvané masné krámy, kde prodávali: Lešner, Sirmon, Moravec měl 2 krámy, Kukal, Šebesta.

                                     R O K   1 8 8 6

      Založen spolek Vojenských Vysloužilců /obecně zvaných „veteránů“/ ve Smečně pod jménem arcivévoda Albrechta. Prvním protektorem byl hrabě Jindř. Jaroslav z Clam Martinic a předsedou byl Emanuel Lukáš.

   5. května zemřel děkan Jiří Matějovič a instelace nově jmenovaného děkana na Smečně byla 28. července p. Klementa Markrába. Tohoto roku založená byla „Visitková společnost“ a zakladatelé byli Hynek Stránský, městský tajemník a Alois Foerstr, řidící učitel, účel spolku byl: vše pro koupi školních pomůcek. Člen platil 50 kr. /ročně/ a za to dostal vždy k jmeninám každý člen blahopřání na skvostném papíru a to tištěné se jmény všech členů spolku.

                                   R O K   1 8 8 7                

   Tento rok byl pro Smečno nešťastným na požáry a to 1/7 u Baláska vyhořela stodola, 6/8 u Sýkory kolna, 19/9 u Friče stodola v zahradě, 11/11 u Jana Klímy stodola a chlév a v čp. 51 u Jakuba Kratochvíla stodola a obývací stavení , 27/11 v čp. 50 u Jos. Růžičky stodola a chlév, u K. Štulíka obývací stavení.   5. června t.r. zemřel majitel panství Smečno hr. Jin. Jar. Clam Martinic, který založil na

 

                                                    -  23  -

 Smečně pro zřízence dělnictvo hraběcí tak zvaný „Jindřichov“. A 15/11 zemřel hrabě Richard Clam – Martinic.   

                                              R O K   1 8 8 8 

9/3 vypukl oheň v domě u Ant. Štrejla vyhořela stodola.

 Toho roku byly ceny na Smečně a sice: 1 hektolitr pšenice /80 kilo/ - 6 zl. 80 kr., 1 hektolitr žita /72 kilo/ - 5 zl., 1 hektolitr ječmene / 70 kilo/ 5 zl. 25 kr., 1 hektolitr ovsa /45 kilo/- 2 zl. 50 kr., 1 hektolitr hrachu /80 kilo/ - 6 zl., 40 kr., l hektolitr čočky /80 kilo/ 16 zl., 1 hektolitr brambor – 2 zl., l kilo krup 16 kr., l kilo krupice 18 kr., l kilo soli 13 kr., l kilo másla 96 kr., l kilo tvarohu 15 kr., 1 kopa syrečků 90 kr.,1 kopa vajec – 1 zl. 50 kr., 1 kilo přeškvařeného sádla 1 zl., 1 kilo hovězího masa 56 kr., 1 kilo telecího masa 56 kr., 1 kilo vepřového masa 60 kr., 1 kilo skopového masa 40 kr. a 1 cent suš. Malých švestek 14 zl.

                                            R O K   1 8 8 9

   Na Smečně dne 14. července odbýval se první sjezd župy Slánské, jehož se s účastnilo 374 hasičů při němž se domácí hasiči dle úsudku přítomných velitelů, čestně se vyznamenali a to při cvičení školním i v napodoben í požáru. Ve Smečenském kostele zřízen byl nový Boží hrob. Na podzim vypukla také zde u nás neznámá nemoc, při níž zemřel p. Dr. Fr. Konig. Starostovi města Jos. Dvořákovi odevzdal okresní hejtman H. Šteinfeld „diplom“ jak „nejčestnějšímu starostovi“.

                                        R O K   1 8 9 0

   V lednu objevily se první černé neštovice na Smečně a v okolí bylo mnoho případů úmrtí. 2/3 shořel stoh slámy p. Jos. Růžičkovi. V zimě na to opět rozvířila se nemoc neznámá hromadně později zvaná „chřipka“a k tomu se objevil i záškrt. Tak že v obvodě p. MUdr. Julia Taubla dle jeho údajů bylo 400 mrtvých. 6. května zvolen starostou města Otakar Sudlic. V prosinci 1889, kdy chřipka vypukla ve velkém rozsahu bylo na obecné škole zastaveno vyučování a prodlouženo ještě pak na měsíc leden a pak ještě v době nemoce tak zvaných osypek a to od 26/4 do 4/5.

Obec poskytla dar 20 zl. na postižené povodní.

 

                                                     -  24  -

                                            R O K   1 8 9 1

   Otevření „Přelícké ulice“ bylo zahájeno stavbou p. J. Košaře /jenž první stavěl/. 25/8 vypukl oheň v pivovaře v bednářském skladišti. Tohoto roku zemřel hrabě Jindřich Clam Martinic. Potravní spolek „Kotva“ se rozešel. Při sčítání lidu v tomto roce mělo město Smečno 1981 obyvatel. Místní školní radou pronajata jedna místnost na školní třídu u p. Eman. Lukáše čp. 113 a umístěna tam čtvrtá třída dívčí. Letošního roku byl odbýván též v Praze druhý slet „Sokolstva“ a cvičilo 2473 členů. V Praze odbývána od 15/5 do 18/10 Jubilejní výstava – počet návštěvníků čítal 2,434.887 osob a výstava byla chloubou Českého národa. Smečenská škola měla tam vyloženy práce žatctva a to: slohové úkoly, početní, předpisy krasopisné, ruční práce dívek aj. V téže výstavě zakoupeno bylo „Visitkovým spolkem“ dvouherní harmonium za 180 zl. od firmy Ad. Bartušek z Kutné Hory a bylo pak darováno škole Smečno.

                                         R O K    1 8 9 2

    Ve Svinařské ulici dne 8/9 vypukl oheň v hospodě p. Friče a schořela stodola p. V. Lešnera a též v jeho bytě oheň dne 9/11. Ze Smečna byla přeložená četnická stanice 3/11 do Libušína. Majitel panství hrab. Jin. Clam Martinic jel jako společník /císařem Frant. Josefem I. vyvolený/ s arcivévodou Fr. Ferdinandem de Este na cestu kolem světa.

                                      R O K   1 8 9 3

   Nový poštovní úřad postavil na náměstí č.p. 99, pošmistr Franc, kterou budovu později „erár“ zabavil následkem zpronevěry a prodal. Poštovní úřad se pak přestěhoval do čp. 112 za pošmistra Jos. Meixnera. Dne 8/7 hořelo v domě u Fr. Lišky. Na slavnosť Božího Těla zřízen byl nový oltář u děkanství .

  Dnem od 10/11 do 11/11 byl pobytem na Smečenském zámku, co host hrab. Jindř. Clam Martinice, arcivévoda Fr- Ferd- de Este /svobodný/. Město bylo vyzdobeno prapory a večer osvětleno. Všecky spolky s hudbou vzdali hold následníku trůnu v hraběcím parku. Arcivévoda poděkoval osobně za oslavu, při auedienci městské rady děkoval za uvítání všemu obyvatelstvu. Ze Slaného

                                                          -  25  -

 zpíval spolek „Dalibor“. Dnem 1.září byla opět zřízena četnická stanice na Smečně za velitele p. V. Šella. Městský úřad pro nezaplacení školního platu na mnoho občanů zvláště dělníků vymáhal a sice pomocí exekuce zaplacení a tak bylo mnoho věcí zabaveno a veřejnou dražbou pak jako propadlé prodáno. A tu asi 38 občanů postižených by přiměli městský úřad k povolnosti svolali schůzi do hostince Polenským za vedení p. Jana Renče a Karla Vavrocha, kde se jednalo o zřízení školy a to tak zvaného „Schulvercinu“, což ovšem nestalo se skutkem.

                                                R O K   1 8 9 4

   Dne 15. července odbýval spolek „Vojenských vysloužilců“ slavnosť svěcení práporu jenž měl na jedné straně rakouský znak a na druhé český. /Matkou práporu hr. L. Clam Matinicová roz. Bombelesová/. Hudba účinkovala z Libušína Mirešovské společ. těžařské. Mnoho spolků z okolí se s účastnilo, dále okres. Hejtam Heřman Šteinfeld, okresní starosta Jos. Hlaváček. V předvečer za silného lijáku odbývalo se večerní zastaveníčko. Všech spolků bylo 35 s 18 prapory, 4 hudby, celkem 800 mužů.V hostinci u Čebišů byl banket při němž hrála hudba. Po obřadech i při mši sv. vypálil „Sbor Slánských ostrostřelců“ 15 salv. Prodávány byly slavnostní peníze /medalionky/.  

   V Kostele na Smečně odbývány byly sv. Missie od 14/4 do 22/4. Od 17/5 do 20/5 dlel opět návštěvou následník trůnu arcivévoda Fr. Ferdinand de Este na           Smečně a to na honech.

   Tržní ceny na Smečně: 1 hektolitr pšenice 5 zl. 20 kr., žita 4 zl. 20 kr., ječmene   4 zl., ovsa 2 zl. 80 kr., hráchu 5 zl. 40 kr., čočky 5 zl. 40 kr., bramborů 1 zl.60 kr. Dále 1 kilo krupice 16 kr., krup 13 kr., sole 13 kr., sádla 80 kr., másla 1 zl. 20 kr., tvarohu 20 kr., hovězího masa 64 kr., vepřového 60 kr., telecího 64 kr., skopového 52 kr.,1 kopa vajec 1 zl. 20 kr., 1 husa 1 zl. 50 kr.,1 cent malých švestek 4 zl. 20 kr., 1 cent slámy dlouhé 1 zl., 1 litr teplého mléka 7 kr.,1 cent kamenného uhlí 55 kr., 1 metr tvrdého dřeva 3 zl., 1 metr měkkého dřeva 2 zl., 1 cent slámy drchané 80  kr., 1 cent sena 2 zl. 50 kr.

                                      R O K   1 8 9 5                                     Nově dopl.                 Dne 29/9 hořely domky p. Jos. Horáka a V. Šebesty. Tento rok postiženy byly

 

                                                         -  26  -

 zvláště pole silným rozmnožením myší, jež způsobily mnoho škod. Dne 20/4 odbývalo se biřmování za účasti hr. Fr. de Paula Schonborna, arcibiskupa              

 Pražského, jenž byl uvítán u slavnostní brány okres. Hejt. H. Šteinfeldem, hr. Jin. Clam Martinicem, obecním zastupitelstvem v čele se starostou Ot. Sudlicem, spolky, učitelským sborem, který šel s dětmi a pak úředníky panství. Smečenským děkanem jmenován byl kaplan Ferd. Kučera na Smečně. V Praze se odbývala „Československá Národopisná výstava“. Téhož roku konán v Praze III. slet Sokolstva – cvičilo 4287 členů.

                                              R O K    1 8 9 6

    6/11 vypukl oheň v domku Jana Procházky. Dne 4/11 v zámku Smečenském připínán byl okr.hejt.H.Šteinfeldem, řed. panství p. Fr. Valešovi, slavnostně rytířský řád Frant. Josefa I. Spolek divadelních ochotníků na Smečně daroval dne 6/2 chudé školní mládeži 30 zimních košil. 2/3 pronajmuta ještě jedna místnosť místní školní radou u p. Em. Lukáše čp. 113 a sice pro třídu, jež následkem potřeby zřízeni pobočky při 2té třídě. Dne 5/10 zemřel předn í český náš politik J.U.Dr. Jul. Gregr.

                                          R O K   1 8 9 7

     Tohoto roku provedena byla rekonstrukce v pivovaře na Smečně a to postavena nová várna za 75 hektolitrů a byla též posvěcena. Léto bylo velmi suché a zima bez sněhu. Založen čtenář. vzdělávací a zábavný spolek „Žižka“ , prvním předsedou byl Aug. Zárubský ze Svinařova /politický název se pěstoval social. demokratický/. Na žádost musejního spolku v Slaném, aby byly ponechány z  2 židle úřadovny města Smečna v tamním museu bylo usneseno v obec. zastupit. Města Smečna, že je to jako dar města Smečna z r. 1897, aby byly označeny a tím žádost příznivě byla vyřízena.

                                         R O K   1 8 9 8

    Dne 8. srpna postiženo bylo Smečno a okolí živelní pohromou – v polovici žní a to krupobitím, jež zničilo všechnu úrodu, jež byla velká, zvláště oves a ječmen, ovoce všechno a i zvěř v polích. 15/9 1898 uvedl se v činnosť nový spolek „Vzdělavací beseda Palacký“ , jenž vyvíjel činnosť vzdělávací: přednášky,

                                                       -  27  -

 divadlem /měli vlastní jeviště|/ a čtením /měli vlastní knihovnu/, prvním předsedou byl p. M. Kolář. Dne 6/8 pod „Ovčínem“ vypukl v hraběcím lese oheň.  Dnem l. ledna odškolila se obec Ledce – Šternberk od Smečna, postavením                                                     

 vlastní 2 třídní školy. Dne 10. července byla ve Smečně školní výstavka. V obecním zastupitelstvu usneseno podati žádost k c.k. místodržitelství v Praze, za zřízení c.k. četnické stanice na Smečně. V Nazaretu části Smečna dne 31/10 spáchala vražedný čin a to žena M.Otcovská, která polila svého muže spicího petrolejem Josefa Otcovského a zapálila je. M. Otcovská odsouzena byla na doživotní žalář a milenec její co spolupachatel Jan Šimánek, odsouzen na 20 let žaláře.

                                                 R O K   1 8 9 9

   Od 1/8 do 24/8 prováděny byli v okolí vojenské manévry pěším plukem č. 73 (Chebský) a před zámkem odbývána muzika tak zvaný promenádní koncert po čas pobytu ve Smečně.

                                                R O K   1 9 0 0

   Založena byla dne 7/6 „Ústřední Matice Školská“ s prvním starostou p. Al. Foerstrem řid. Učitelem včele. Tohoto roku vypukla velká stávka horníků a sice požadavkem byla 8 hodinová doba pracovní se mzdou 3 K. 20 h. ale stávka skončila zklamáním hornictva. Od té doby ve spolku „Žižka“ začala se uplatňovat zásada anarchistická.  

   Ošetřovatelky z domu „Jindřichova“ sestry III. řádu sv. Františka odešly ze Smečna. Tento rok vykazoval mnoho mokra.

                                              R O K   1 9 0 1

   Uzavřena byla škola na čtvrt roku pro epidemii příušních žláz. V měsíci červenci založen byl „Klub velocipedistů“ Smečno a prvním předsedou byl V. Müller. Dne 16/9 bylo založeno děl. potravní společ. „Svépomoc“ ve Smečně zapsané společenstvo s ručením omezeným, zakladatelé měli snahu pozvati dělnictvo po stránce hospodářské. Zakladatelů bylo 18 horníků s kapitálem 240 Kor., prvním předsedou byl Vác. Blažek horník ze Smečna a v jeho domě ve Svinařské ulici činnosť zahájil otevřením prodejny. Tohoto roku při sčítání lidu

                                              -  28  -

 na Smečně bylo 2531 obyvatel. Založen byl „Kroužek mládenců ve Smečně“ prvním předsedou byl Fr. Cimr. V Praze konán byl IV. slet Sokolstva – cvičilo 6705 členů.

                                               R O K   1 9 0 2

    Starostou města Smečna zvolen p. V. Lešner. Dne 22/11 koupila obec od pí. M. Grazsové pozemek na rybník za 600 Korun. Téhož dne podána v obec. Zastupit. Stížno p. Em. Lukáše a některých občanů na uzavření půjčky 20.000 Kor. Dne 25/11 byl na starostu V. Lešnera v jeho domě spáchán vražedný útok kapesním nožem a to A. Polenským pro neobdrženou podporu, jež mu obec.zast. zamítlo a tak bodnul k srdci p. V. Lešnera, též strážníka Pejskara při zatýkání bodnul, jenž třetí den zemřel. Občané A. Koukl, Em. Lukáš a někteří při útěku ho chytli. Za zločin odsouzen byl na 5 let žaláře.

    V občanské záložně na Smečně byla nalezena zpronevěra na 180.000 K. a sice za úřadujících: Al. Lukáš pokladník, Hynek Stránský účetní, Otokar Sudlic předseda, jenž byl též obecním starostou. Byli za to odsouzeni: H. Stránský na 18 měsíců, Al. Lukáš na 12 měsíců a Ot. Sudlic – náhlou smrtí – předešel výslechu a soudu.

 Tržní ceny na Smečně: 1 kilo hovězího masa 1 K. 28 h., chléb černý velký 60 h., chléb černý malý 28 h., chléb bílý velký 64 h a malý 20 h.

 O svátky vánoční podělena chudá školní mládež v zámku od hr. Jin. Clam Martinice na Smečně a sice 20 hochů a 21 dívek. A na děkanství ze sbírky /kostelní/ poděleno 9 hochů a 11 dívek. Konsumní družstvo docílilo tržby 12.999 K 86 h. při počtu členů 36. V tomto roce byla velká sucha. Obec dláždila celou pravou stranu náměstí /co stává radnice/. Dne 26/10 Městské zastup. Se usneslo jednohlasně upsati 500 garančních podílů po 40 K. ve prospěch udržení záložny a padneli bude obci vrácen celý obnos aneb budeli prospívat záložna dále dostane obec zajistě vše zpátky. Dále usneseno zřídit 2 místa strážníků s platem pro jednoho 640 K. ročně přebytečné 80 K. a stejnokroj, při té příležitosti poukazováno, aby v městě zřízena byla jednou řádná policie a tak v ní vypěstěna železná disciplína a přesné pojímání povinnosti. Byl vypsán Konkurs na místa strážníků. Opatření rodiny po zemřelém strážníku Pejskarovi,

                                                    -  29  -

který zahynul při věrném konání povinnosti, bylo veřejnou sbírkou 300k. sebráno a dáno vdově a sneseno ač nebyl definitivní a domov. Právem příslušel do Poličky a že tudíž nestává vůči rodině právního závazku obce, ale neopouští obec se zřetelem mravní povinnosti rodinu zemřelého.                                                           

                                               R O K   1 9 0 3

     Dne 3. května založen „spolek pro vydržování kuchyně“ pro školní mládež ve Smečně, prvním předsedou byl V. Lešner. Majitelem panství postaven nový „Jindřichov“ a to v čp. 9 a to dne 8/10 otevřen. Starý „Jindřichov“ pod kovárnou ke Slanému zrušen a k obsluze starých lidí dosazeni hrab. Jindř. Clam Martinicem jeptišky řádu sv. Hedviky /z Moravy/, dříve obstarávaly to ženy civilní,  vaření atd.

 Zámecká věž byla znovu postavena. Komorná od hrab. Anny Clam Martinicové pí. F. Hubálková darovala dne 23/4 obecné škole některé věci z cesty po Egyptě. Dále daroval obecné škole hr. Jin. Clam Martinic slepici a kohouta párek to vycpaných zlatých bažantů.

 Dne 1. května udělal ve škole zdravotní prohlídku okres. Lékař dr. Pelikán ze Slaného. Dne 3/3 zemřel vůdce národa Českého Fr. L. svob.p. Riegr. – Dne 29/1 zvoleni obec. zástup. strážníci   J. Kerner ze Smečna dále J. Ptáček ze Slaného.- V obec.zast.  usneseno zavedení úroku z prodlení z nezaplacených obec. přirážek.  – Dne 28/4 svoleno v obec.zast. většinou hlasů, aby realisována byla půjčka 20.000 K., k záchraně záložny. Žádost p. A. Havla, kapelníka ze Slaného, jenž vyučoval hudbě na Smečně u Čebišů čp. 23, aby směl o 1. máje s hudbou procházeti městem nedovoleno obcí města Smečna. Dne 23/5 přijalo městské zastup. protektorán nad slavností 30letého trvání spolku „Viribus Unitis“ a pivní krejcar v den slavnosti z vyčepovaného piva věnovat spolku. Správě hrab.

    Pivovaru zdejšího pronajat hostinec „Radnice“ za roční nájem 1200 K., s povinností všechny opravy svým nákladem dělat. Ve Svinařské ulici byla prováděna stavba rigolu obcí a vydláždění mezi rigolem nařízeno majitelům domů svým nákladem každý. Obec.zast. se usneslo dne 19/8 na zřízenou četnickou stanici na Smečně z obec. pokladny platit roční nájem 100 K.           Společenstvu řezníků usneseno dne 6/10 v obec. zast. prodati pozemek u obec.

                                                           -  30  -

 skály pískové za 1a.o. 60 hal. na stavbu jatek. Tento rok velké sucho. – V obecních účtech objeveny byly nepořádky, zejména pokud se týče ztraceného kapitálu u p. A. Friče v obnose 968 K. Starosta V. Lešner letošní renumenci 1200 K. věnoval příští měst.spořitelně na Smečně a to i loňskou v případě, že k ní nedojde, vyhražuje si disponovat s obnosem dle své vůle.

                                                        R O K   1 9 0 4

       Dne 1/9 byla přednáška o starob.invalidním pojištění živnostnictva – přednášel poslanec Fr. Kratochvíl, mistr zámeč. ze Žižkova a instruktor živnost.společ. dr. S.Polák. 28/1 vešel v činnosť spolek pro „vydržování kuchyně“ pro školní mládež na Smečně. S počátku vařily dámy městské, dozor nad hochy měl učitel a nad dívky učitelka. Kuchyňské zařízení: nádobí  a úklid spolek dal, lavice a stoly daroval hr. Jindřich Cl.Martinic. Každý dostal porci plévky a krajíček chleba. Polévka se vařila: rýžová, krupicová, bramborová, hrachová a drštková. Počalo se vařit 7/11 a rozdáno porcí v době vaření 4571. Vydržování bylo a to: z příspěvku členů a přispívajících a pak z darů. Členský příspěvek zakládajících byl 20 K., činní členové plazili 20 h. měsíčně a přispívající 10 h. měsíčně. Protektor spolku byl hr. Jindřich Cl.Martinic, jenž byl zván ke každé schůzi zvláštním přípisem. Školní mládež třídy 5 dívek a hochů měli poučnou vycházku do Kladna. Opětné uvedení v činnosť a to dne 20/11 bývalé trhy na Smečně – ale neudrželi se neb každý a většinou běželi do Slaného. Poplatek vybírán za tím nebyl na začátek, později vybírán poplatek obcí z dvouspřežního vozu 40 hal., z jednopřežního vozu 20 hal., řemeslník 20 hal., z nůše 10 hal, na zemi zboží 10 hal. – Tento rok vykazoval opět veliká sucha.  Dne 4/2 obec prohlásila, že nenamítá proti projektu elektr.dráhy Slaný – Kladno ničeho k použití náměstí k tomu účeli a v příčině příspěvku na zařízenéí až bude věc podniku určitější (Žádosť tato podána p. Dr. Junghausem, advokátem za Slaného.)

  Obec zakoupila nosítka pro mrtvé neb těžce raněné za cenu 32 K. V obec.zast. bylo usneseno rozšířit starý zádušní hřbitov a sice na pozemcích p. Fr. Štrobacha a V. Šebesty. Dne 26/2 zavolán na radnici pan Finek pro výrok na schůzi voličů v sále radnice a to o správě obecní „že všichni kradli“, uvolil se dát odvolání do časopisů Slán. Občan. a Kladen.Havlíček. 18/4 usneslo se obec.zastup., že do

                                                             -  31  -

 30 roků obec nepostaví  jatky neb stavbu jatek provedou řezníci zdejší. Při schůzi zastup. 4/6 při projednávání o novém hřbitově ohlašuje pan K. Herink, že hrobka Clam Martiniců je zapsána v zemských deskách. – Na bývalého tajem. H. Stránského pro zpronevěru v obecní správě v r. 1901-2 učiněno trestní oznámení. Dne 17/9 usneseno v obec.zastup. sbourat staré jatky.                                                 

Dne 5/10 zastavení soudního řízení proti H. Stránskýmu a Al. Lukáš a H. Stranský za to se zřeknou všech nároků na obci. – V Přelícké ulici prováděn byl rigol okres. výborem, obec Smečno dala písek za náhradu vykopání jeho. – Obec zakoupila louku od p. Fr. Štrobacha za 400 k., k řízení rybníka. Rybník postaven ve Svinařské ul.mistrem zednickým p. K. Tonem ze Smečna. Obec zajistila si výpůjčkou v obnose 70.000 K. u měst. spořitelny v Praze (hlášeno zástupit.dne 30/11)

Tento zápis správně patří do r. 1905.

 Na to dne 28/11 1905 vyšel ze Smečna průvod manifestační do Slaného, kde manifestováno za „všeobecné hlasovací právo“, kde se očekávalo do večera na odpověď, zda bude lidu dáno nebo ne a tu ohlášeno na náměstí spodstavce u sochy sv. Trojice, okresním důvěrníkem strany social.demokrat. p. Dufkem, že až v únoru to přijde a na to mluvil anarchista Dlouhý, že se nesmí čekat a vymoci to mocí,  a tu už sem tam zasvištěla ze schromáždění kulička z revolveru, a tak za bouře nerozcházeli všichni a na zpáteční cestě ke Smečnu, šlo se s lampiony a při projití městem u zámku, kde třeskly rány ze zbraní průvod se pak na náměstí rozešel. Na to hned druhý den bylo vyšetřování stran střelby a vedení průvodu. (referoval též Bárta Lokajíček) – Ve schůzi obec.zastup.5/12 líčil městský tajemník K. Rossi, že okresní hejtm. V Slaném, byl mýlně zpraven o průběhu manifestač. průvodu ze Smečna dne 28/11 1905 a následkem toho starosta volán k výslechu, z něhož vyšlo na jevo, že jsme byli osočeni u státních úřadů. V příčině té byl dán pamětní spis okres.hejt., kde vše vylíčeno co a jak bylo a zastup.vyslovuje přesvědčení, že politování hodné události před zámkem a děkanstvím jistě obecenstvo odsuzuje.

 Dne 27/12 městský radní p. Fr. Duras ze Slaného daroval do archivu města Smečna 4 starodávné knihy účetní a 1 knihu starých městských práv. V květnu byla anarchisty založena „Česká federace všech oborů“, jako odbočka /spolek

                                                      -  32  -

 měl sídlo v Praze/ , důvěrníkem byl Bárta Lokajíček, který byl štván c.k. soudy zvláště ze dne 28/11, kdy všechna vina spadla na jeho hlavu, ač si toho vědom nebyl. Podobných demonstrací bylo po celých Čechách za všeobec. Hlasovací právo více a tak vláčen žalářem byl a jeho mladý věk předčasně skončil nevyléčitelnou nemocí tuberkulozou, která jej vložila do lůna země.

     Tohoto roku založena „Politická organizace social. demokratů na Smečně a to z vystouplých členů spolu „Žižka“, tento pak stal se střediskem theoretických anarchistů. Při založení pol. org.social. dem. Čítala 60 členů a vzrůstala dosti pomalu, následkem pronásledování c.k. úřadů.

   Doplněno – průvod vedl na Smečně z místnosti od Hornů před obec. zástup. předseda spolku Jan Renč.          

                                            R O K   1 9 0 5

   Tento rok ochabla činnost a ochota dívek k vaření polévky od spolku vydržování kuchyně pro škol. mládež na Smečně a tudíž bylo vaření svěřeno pí. Malinové za 80 hal. denně. V době vaření bylo rozdáno 10.775 porcí.

   Stavba úzkokolejné dráhy hr. Jin. Clam Martinicem ze Slaného přes Smečno až do Kačice kde spojena s odbočkou Buštěhradské dráhy, tohoto roku počla. Součastně otevřelo panství na Smečně parní mlékárnu. Obec následkem v místě nedostatku bramborů, učinila sama nákup pro občanstvo. Na podzim objevily se na náměstí a v částech města lihové lampy obloukové  k osvětlování, a tak jednu daroval p. V. Lešner a 2 koupila obec. Na tak zvaném „Kozím plácku“ sloup daroval tesař p. Jos. Müller a kování kovář p. V. Veselý. Dlouhého však trvání toto osvětlení nemělo. Dne 28/4 ve škole byla zdravotní prohlídka od c.k. zem. Inspektora dr. Slavíka společně s okres. dr. Pelikánem ze Slaného. Poučný výlet do Prahy měla 5. Třída dívčí. O Vánoce podarováno do sbírky na děkanství 19 hochů a 13 dívek a v zámku od hr. Jin. Clam Martinice 42 hochů a 28 dívek /potřebným šatstvem/. Obcí byl odprodán pozemek před čp. 150 p. V. Frolíkovi, k dosažení regulační čáry. Dne 2/5 usneseno obec. zastupit. povinné hlášení  cizích a příchozích do Smečna. 24/4 odbývala se schůze veřejná horníků z dolu Jan /Libušín/ a „Schöller“ prodaných spol. Mirošovskou – společností „Pražsko železářské“. Nastalo propuštění dělníků a tu jimi byla podána žádost by obec.

                                                            -  33  -  

 zastupitel. Učinilo kroky proti tomu a zabránilo křivdě dotýkající se horníků. Žádost podána byla pak c.k.okres.hejtm. v Slaném, aby zjištěna byla aktivnost bratrské pokladny Miroševské společnosti – odbornou revisí neb jiným způsobem a dále by zakročilo svým vlivem by hornictvo na mzdě a starobním                                                     

 pojištění a služebním postavení úhony nevzalo. Bývalý měst. Tajem. H. Stránský podepsal smír s obcí, že nebude činit nároku na obci a obec proti němu. Zavedená byla divadelní komise a to ze starosty, p. K. Stádníka, dr. Jul. Tauble, nadlesního Al. Čepeláka velitele hasič. sboru. Dne 15/3 při schůzi obec. zastupitel. byl zvolen Nejvyš. maršálek kníže Jiří z Lobkovic, za zásluhy o Český národ, čestným měšťanem města Smečna, a to jednohlasně a zpraven o volbě byl hned telegraficky. Přístavba druhého poschodí na školu byl zamítnut ve schůzi zastupit. Dne 26/6 /návrh přístavby míst. škol.rady/. Pan řídící Foerstr, žádá obec by dívky ze tříd v domě p. Em. Lukáše byly co nejdříve vysvobozeny neb jsou to světnice pravé mučírny a diví se, že stále mluví o měšťanské škole při schůzích obec. zastupitel. a o nápravu v obecné školství nikdo nemluví. Obci podána dne 1/9 žádost o překročení staveb.čáry uvnitř ohrady p. J. Mullera a to stavbou provisorní kanceláře č.kat. 68, a nabízí pro sebe i právní nástupce, že je ochoten bez náhrady škody se stavbou do regul. čáry ustoupit, kdykoli toho měst. rada potřebným uzná. /a také povoleno/  Panu Karlu Červenkovi truhláři na Smečně udělena koncese na pohřební ústav na Smečno. Výkonný výbor česk.soc.dem.str. děl. pro II. voleb.okres na Kladně žádající usnesení na podání petice k zem. sněmu Král. Českého za uzákonění „Všeobecného rov.taj.přím. hlasov.práva“ do zem. Sněmu byla obcí v tom smyslu také podána za Smečno. Při schůzi obec. zastup. dne 8/11 prohlásil p. Hrabík jménem III.sboru, že při volbě měst.rady byl sbor ignorován  tudíž nelze dále ve správě obce působiti – odešli na znamení toho pánové: Blažek, Hrabík, Jan Hylmera, A. Kříž, A. Motyčka, Al. Šourek, Ant. Hylmera.

   Obecní zastupitelstvo usneslo o znovu zavedení pamětní knihy a od 1/1 1906 ji vésti. Vydání hrubé na rybník nový činilo 4161 korun 19 hal. Dne 22/11 do měst. úřadovny přišel mladý muž a představil se p. tajem. K. Rossimu, že je účetní děl. pekárny v Kročehlavech a člen výkon.výb.česk.str.social.demokr. v Kladně pro II.volební okres a prohlásil, že výbor jej posílá oznámit měst.radě, že zítra večer přibude kol. 8 hod. večer na Smečno manifestační průvod z Kladna

                                                   -  34  -

a okolí, by provedl demonstraci za všeob.taj.přímé hlas.právo na Smečně. A tudíž poslán byl posel od obce Smečna na Kladno, zda skutečně průvod přijde. Ohlášeno neosvětlovat domy ale radnici osvětlit a transparent opatřit příslušným nápisem, dále měst. rada a zastupitel. před radnicí průvod uvítat a účastníky jménem města p. starosta. Vyhláškami vyzvat obyvatele súčastnit se manifestace. Toť usnesení obec. zastupitelstva. A skutečně průvod přišel a někteří občané šli naproti s pochodněmi jako:p. K. Čebiš, J. Fára a jiní. Po dojití průvodu na místo před radnicí promluvil poslanec Lud. Aust /mezi jiným zmíniv se o vyvlastnění velkostatků apod./ opět za písně práce průvod odešel a rozcházel se do svých domovů.

                                            R O K    1 9 0 6        

     Na levé straně náměstí od sochy sv. Jiří k Lukášům u kostela nechal udělat chodník p. starosta V. Lešner za své peníze a dolní část pak až po Svinařskou ulici platila obec. V pivovaře prováděna velká rekonstrukce a výstav piva činil na 35 tisíc hektolitrů. Spolek pro vydržování kuchyně pro školní mládež na Smečně v době vaření rozdal 9021 porcí polévky. Velká oprava zevnější prováděna byla na kostele a též oprava uvnitř, zvlášť malování provedeno.  Dne 15/12 byla schůze zakládajíích členů „T. Jed. Sokol na Smečně“, kde význam Sokolstva a potřebě jeho na Smečně promluvil průkopník myšlénky Sokolské Fr. Štrejl, učitel a zakladatel Sokola na Smečně – jdouc za heslem „Rovnosť, Volnosť, bratrství“. Prvním starostou byl Jos. Fára. První Tělocv. Jednotě v Praze Tyrš a Fugner založena r. 1862.  – 11/4 objevily se dva případy podivné nemoci a to zvané strnutí šíje.- O vánocích podarováno na děkanství ze sbírek kostelních 11 dívek, 9 hochů a v zámku 45 hochů, 39 dívek vesměs to chudých školních dítek. Ve schůzi dne 25.ledna obec. zastupitelstvo usnešeno by pamětní knihu vedla městská rada. A dne 27. ledna byl učiněn projev na popud sekretariátu strany národ. Svobodomyslné ve prospěch všeob. hlas. práva a to až 13. března. Dále usneseno v zást. zastaviti proti Al. Lukášovi veškeré kroky./Nov.dopl.: Sešlo ze žaloby pro 495 Kč 62 hal. a 693 Kč 52 hal. defraudace v obec. účtech./           Proti stavbě silnice k Ledcům byl jedině hrabě J.Clam Martinic a tudíž okresnímu výboru jako hlavní přičiní proč se nestaví byla uvedena měst. Úřadem na Smečně. Na žádost „Národní rady“ v Praze zavedeno na městském úřadě při

                                                   -  35  -

 potřebě úřadování „národního kolku“.  Žádosť měst. Rady, aby na četnické stanici byl nápis „českoněmecký“ nedošel na vyšší instance sluchu. Na rozkaz                                                          okres. hejtm. V Slaném byla studna u Bulantů /čp.101/zabedněna /nedošlo na vyšší instance sluchu/. 21/8 Městskou radou podána petice za vrácení Pražského hradu zemi České a pak za zrušení provozovacích nařízení zem. školní radou k novému školnímu řádu. – Na rozkaz okres. hejtm. v úmrlčí komoře nářadí vše upraveno. Pro nedostatek vhodných místností nemohla obec přikročit k zřízení 4 poboček při obec. škole. Letos provedena dlažba prostranství před radnicí, práce byla zadána dlaždickému mistru p. Siebertovi ze Slaného jež dostal vyplaceno za 2850 K. 60 hal., též i za dlažbu části chodníku na levé straně náměstí , je zahrnuto též v obnose. Dne 29. června byla uspořádána ctitely Karla Havlíčka Borovského „Národní pouť“ na paměť 50 letého výročí smrti K.Havlíčka Borov. u Smečna ve Šternberku. Lázeňské to místo kam se dne 22/6 1856 Havlíček uchýlil byv štván k smrti tehdejší absolustickou vládou rakouskou a 24. července 1856 odvezen v agonii do Prahy, kde vydechl čistou duši. Slavnosť byla pod protektorátem měst. zastupitelstva. Účel slavnosti byl zřídit desku pamětní na ville „Jirus“, vniž K.Havlíček Bor. Ve Šternberku bydlil. Účasť byla veliká přes 3 tisíce lidu. Slavnostní řeč před villou pronesl p. dr. Jiří Herold.   Z čistého zisku 300 K. dostala Jednota českosl. novinářů na Havlíčkův fond, 50 K. do pohřební pokladny hasičů Smečno, 10 K- do pohřební pokladny hasičů ve Svinařově a 213 K. 01 hal., co fond na desku jež odevzdáno „Těl. Jed. Sokol na Smečně“ se žádostí by označili villu p. dr. Prokeše pamětní deskou. – Sokol poctěn takovou důvěrou ihned zahájil akci sběrací ve prospěch pamětní desky. Předvečer slavnosti byla akademie za spoluučinkování pěveckého spolku „Dalibor“ ze Slaného a před byl proveden na náměstí před radnicí živý obraz „Havlíčkovo loučení“ /K. Havlíčka Bor. Představoval p. Fr. Kerner a ženu K.Havl.Bor. slečna Bož. Hrdličková/. Slavnostní řeč promluvil městský tajemník p. K. Rossi.    

                                                     R O K   1  9  0  7

      Dne 10. března 1907 byla slavnosť odevzdání záslužných medailí několika členům „Sboru dobrovol. hasičů“ na Smečně, za 25 letou činnosť hasičskou. Vyznamenáni byli: Fr. Beznoska, Tom. Cimr, K. Čebiš, K. Štrobach, V. Piksa, J. Malina, J. Zvára. Připínal jim to zástupce vlády okres. hejtam Schaller, aktu se súčastnili: hr. Jin. Clam Martinic, starosta V. Lešner a mnoho jiných. Kuchyň pro

                                                       -  36  -

 školní mládež v době vaření vydala porcí 8916 polévky. Na panství v parní mlékárně na Smečně počly vyrábět „čajové máslo a sýr zvaný Romadůr“.V Praze byl odbýván V. Všesokolský slet ve dnech Petro-Pavelských – cvičilo 7600 mužů a 2500 žen. Řídícím učučitelem obec. školy jmenován p. J. Roubíček za do penze jdoucího řid. učitele p. Al. Foerstra. Za pomoci polit. organ. soc. demokratické byla založena „Dělnická Tělocvičná Jednota“ na Smečně a při založení měla 75 členů a starostou byl první Jindř. Sajler.

     V květnu byla dostavěna úzkokolejná dráha procházející Smečnem a zahájena a doprava nákladního zboží po ní. – Školní poučné výlety byly tříd 4 a 5 dívčí i chlapecké na „Říp“ a do Prahy dne 8. června. Začátek školního roku vykazoval přeplnění tříd jak chlapecké tak dívčí. Tak, že trapná otázka obecné školy nedala více se odkládati a tu místní škol. rada usnesla se v listopadu a v prosinci na schůzích konaných postaviti novou školu na „Boku“ a to 12 tříd. Plán dělal p. stav. V. Müller a schválen, ale proti rozpočtu podala obec Přelíc odvolání a tím zase stavba na neurčito odložena. Dítek bylo 839 a to 425 hochů a 414 dívek na konec škol. roku. Aby byli zatím získány 2 místnosti, vystavěla „Občanská záložna“ na Smečně dům na Boku, kde byli 2 třídy umístěny pak v následujícím školním roku. Obec postavila 2 studny a to jednu ve Svinařské ulici a na náměstí druhou práci měl zadanou 28/1 obec. zastup. p. stavitel V.Müller. Městský úřad vydal 100 plakátů co vyhlášek do obcí k vyvěšení k zahájení trhů. Dne 29/4 obec.zast. usneslo se povolit výmaz služebnosti na domě čp. 95 p. Jana Sýkory, dovážel půl sáhu dříví do domu chudých, dále pak povoleno propůjčit sál radnici „Těl. J. Sokol“ na cvičení s podmínkou že způsobené škody budou obci hraženy. Obcí byla podána žádost o měšťan. školu s tím, že veškeré závazky spojené s krytím nákladu na zřízení a udržování přejímá obec na sebe. – 15. září ustaven spolek pro vystavění dělnic. domků na Smečně, předsedou byl hr. Jin. Clam Martinic. Později zakoupeno pole na stavbu od p. Ant. Procházky na „Boku“. K obohacení pokladny pořádána slavnosť 25. Srpna v zámecké zahradě ve prospěch družstva. Slavnosti zúčastnil se též hr. K. Condenhove místodržitel Kr. Českého. Sbírky zámecké dal k volnému prohlédnutí hr. J. Cl.Martinic, k disposici všem návštěvníkům /sbírky to z cest kolem světa/. Mimo to daroval hrabě ve prospěch účelu mladou jalovici do sázky /losy byly/. Obec Smečenská příjem pivního krejcaru o slavnosť slevila.

                                                  -  37  -

Hudba hrála Kladenská. Příjem činil přes 4000 K. Dne 23/10 usneseno v ob.zastup. vykoupit domy na ulici na „Bok“ a to jednohlasně za přítomnosti virilisty hr. Jin. Cl. Mart., dům čp. 101 od Bulanta za 5.500 K. adům čp. 102 od Beránka za 10.400 K. a pak zase ve schůzi zastupitel. dne 30/10 usneseno koupit domy čp. 100 a 125 za obnos 14.200 K. Spolek pro stavbu dělnic. domků na Smečně podal žádost k obci za schválení odstavce o spolkovém jmění, pro případ rozejití se, má připadnout chudinské kase města Smečna, která má vésti správu jmění a bez úroků odevzdati novému spolku s podobnou tendencí který by se ustanovil na jeho místě.

 

                                               R O K   1 9 0 8  

      Založená byla průmyslová škola pokračovací, ředitelem byl S. Šťastný učitel n a obec. škole. Učilo se v dívčí škole a na „Boku“ ve škole /v domě od záložny postaveném/. Zavedeny byli tovaryšské zkoušky. – V Praze byla výstava „Obchodní komory“. Na Smečně byla založena organizace „křesťansko-sociální“ předsedou byl prvním Ferd. Kučera, děkan. Tohoto roku založil kněz P. Ignác Tomášek, „Veřejnou čítárnu“ vníž byli časopisy však stran a odborné časopisy aj. Organisace křesť.sociál. měla obsáhlou knihovnu a vlastní divadlo /jeviště/.Konaly též přednášky a veřejné schůze a tak 8. března , v hostinci u Krále Otakara při veřejné schůzi mluvil Monsg.profes. Theol. Frant. Kordač, za velké účasti lidu a to všech stran, ale také bouře a tu též za řeči soudruha Jos. Dufka předáka strany soc. dem ze Slaného, rozpustil schůzi veřejnou, místodr. Koncipista Vaněk a četnictvo počlo svojí práci s vyklizováním místnosti. - V kostele na Smečně pořádány sv. Missie řádu sv. Františka od 22/3 do 29/3. Před tím však dostal dne 18. března měst.úřad na Smečně dopis od okres. hejtmanství v Slaném vyzívající starostu aby provedl veškeré bezpečností opatření vzhledu k odbývání Missií v kostele na Smečně a vybízí členy zastupit. by působily na uklidnění myslí obyvatelstva. 18/3  schválen byl polohopisný plán města Smečna o pozemky na „Boku“. Parcelace povolena ale studna musí být předem postavena a stavebníci musí dát vydláždit chodníky a upravit cestu do půli ulice proti domku tak aby se mohlo jezdit. Obec nepřejímá žádnou

 

                                                         -  38  -

 povinnost na sebe k úpravě cest. Dne 29/4 na příslušném místě podán protest usnesením obec. zastupitel., stran vytlačování češtiny u státních úřadů v uzavřeném území a učiněno usnesení, že u měst. Úřadu na Smečně je jediná řeč Česká jednací a zakazuje se též měst. Úřadu by od stát. úřadů a všech institucí atd. přijímal „německé přípisy a je po německu vyřizoval“. Město Smečno přistoupilo ke svazu Českých měst v Král. Českém. – Občané Svinařské ulice a okolí podali protest proti stavbě dřevěné ohrady p. V. Müllera. Smečno a okolí překvapila dne 4. června veliká bouře s krupobitím tak, že mnoho škod způsobeno, zvláště rozbito mnoho oken. – Spolek pro stavbu děl.domků postavil letos 5 domků na poli p. Ant. Procházky, stavbu prováděl p.V.Müller stavitel ze Smečna, jeden stál 3254 Kor.až 4500 Korun. Každý majitel dostal na začátek dříví, uhlí a od hr. J.Clam.Martinice do chlívka cucáka /prasátko/ a stromky do zahrádky. Obec zřídila „obecní dům v čp. 100“ pro nemajetné a nemocí stižené příslušníky města Smečna bezplatně, před tím byli v tak zvaném „špitále hraběcím“, kde povinnosti za to měli různí občané Smečna, ku příkladu vozit dřevo, uhlí a to z hrab. Lesa a dolu z Bisně. – Dne 23/2 zemřel „král básníků“ Svatopluk Čech, byl velký Čech a ryzí člověk, bojovník za svobodu lidskou vůbec a Čechů zvláště a pak za práva utlačovaných což dokazují jeho „Písně otroka“. – V tomto roce byla úředně zastavena činnosť “odbočky České federace všech odborů“ na Smečně. V obecný škole na Smečně bylo přeplněno dětmi. – Dne 11.dubna školní slavnosť a byly sazeny dvě lípy jubilejní před školou na oslavu 60 let panování cís. Františka Josefa I. Dítky zapěly rakouskou hymnu a na konec „Kde domov můj“. Pan starosta řečnil a pak p. řidicí učitel. – 12/7 konáno I.ní veřej. cvičení okrskové Těl. Jed. Sokol na Smečně a to na louce před villami ve Šternberku. Dne 14/7  pořádán školní výlet na výstavu do Prahy /dopl. výstava „Živnost.obchod.komory Pražské“/ . Těl. Jed. Sokol na Smečně podala 10/6, žádost k obci, by zřídila obec na rybníce koupelny byla toho dne zamítnuta, ale s podotknutím pro případ akciové společ. jest zastupitel. města ochotno zakoupit několik akcií. – Dne 23/8 usneseno v obec.zast. na stavbě silnice „k Ledcům a Nové Vsi“ a vypsat konkurs na stavbu celkový náklad 16.902 Kor. 72 hal. toho dne při schůzi zástup. resignoval starosta V. Lešner, pro útoky ze strany p. Jos. Fáry, což ale po řeči jež měl hr. Jin.Cl.Martinic v té věci, po zadostiučinění se strany p. Fary, starosta resignaci odvolal a na to pak hrabě ze schůze odešel.20/11 usneseno zavésti dvě 6 třídy definitivně postupné a jich

                                                              -  39  -

 vydržování. Konsumní družstvo „Svépomoc“ docílilo tržby 25.953 Koř. 35 hal. počet členů 54 a od té doby značný postup. Dne 30/12 v zástup. schváleno zřízení „soudní expositury“ na Smečně a za tím účelem povoleno na zařízení a udržování všechny s tím výlohy spojené hradit.

 

                                                 R O K  1 9 0 9                                      Dopl.nově

      V tomto roce byl zrušen veřejný průchod v domě p. V. Lešnera /čp.107/ následkem otevření ul. Na „Bok“/. Spolek pro vydržování kuchyně pro chudou školní mládež počal vydávat poukázky na polévku jelikož učitelský dozor odpadl. Porcí plévky vydáno v době vaření 6614. Venkovské obce velmi málo přispívaly. V král. Českém na Moravě a Slezku pořádána byla „milionová“ sbírka na „Ústřední matici školskou“. 4/4 po velkém boji ve valné hromadě sboru dobrovol. hasičů, usnesli se že může se sbor dobr. has. súčastnit církevních slavností. /Nově dopl. O biřmování bylo 792 biřmovanců té doby byl děkan p. Fer. Kučera, I.Kaplan Vinc. Papež./. Dne 29.dubna bylo biřmování za účasti arcibiskupa kardinála Leo Skrbenského ze Hříště. Při 6té třídě zřízena byla pobočka dív. i chlapců. Dne 11.ledna konečně se usnesla místní škol. rada ve schůzi zakoupit místo na „Boku“ na stavbu školy a dne 21/1 přijata skizza na stavbu 8 třídní školy a tělocvičny navržené p. stavitelem V. Müllerem. Přitom protestovaly p.řidicí uč.J. Roubíček a p.děkan Fer. Kučera, proti skizze, že není pamatováno na byt řidicího učitele. 11/3 plány byly schváleny na stavbu školy a 4/5 konečně stavba za 82.000 Kor. Zadána p.stav. V. Müllerovi s podmínkou, že dne 1/7 1910 bude místní školní radě odevzdána. Zařízení tělocvičny zadáno firmě Vindyš a spol. v Radotíně. V zastupit. dne 21/4 oznámeno, že celkový rozpočtový náklad na školu je 106.751 K.59 hal. Dále uzavřená půjčka 100.000 K. na 4 ½ %, u okres. hospodář. záložny v Slaném./Nově dopl.: Výpůjčka byla na stavbu školy z toho na zakoupení místa, pak zakoupení obec. domu a ulice ke škole na Bok./ - Obcí bylo žádáno o zavedení dvou soudních dnů na Smečně. Dne 7. srpna v obecním zastupitel. zamítnut návrh by obec Smečenská přistoupila za skutečného člena osvětového svazu /obrázek hlasování: 4 členové – pro a 12 proti – s poznámkou, až jak prý bude pracovat, že dost času na členství atd./

 

                                                      -  40  -

 Dne 11.července konána slavnosť odhalení desky Havlíčkovy ve Šternberku Těl. Jed. Sokol ve Smečně. Dle návrhu deska zhotovena p. K. Zdeňkem v Slaném sochařem za 400 Korun a úkolu se zhostil velice čestně, rozměr 120 x 80. /Na sbírku vybral Sokol 263 Kor. 30 hal. na desku a 213 K. 01 hal zbylo od prvé slavnosti „pouti Havlíčkovy“./ Hosté byli: Ant. Kalina poslanec na říšské radě, za čestnou sekci Volné myšlénky a redakce Havlíčka Jul. Myslík.Za českou obec sokolskou dr.Scheiner – která poslala též přípis, též dopis poslán od Pražské městské rady, starosta města Prahy dr. Groš. Za jedn. česk. novin. jednatel           A. Kunte a mnoho jiných, mezi nimi určitý pamětník života K. Havlíčka Bor. Z r. 1848, kdy byl z věznice Novoměstské v Praze propuštěn a vozem od vápna odvezen na Staroměstské náměstí v Praze, a to byl pan Jan Kohout, řidící učitel ve výslužbě 79 r. stár, který spolu s jinými studenty a davem nadšeného lidu pomáhal táhnouti vůz /bez koní/. Účast spolků byla veliká – zvláště Hasičské župy „Vrabčíkovy“ Slánské počtem 296, dále Sokolská župa Budečská 20 jednotami s 211 členy v kroji a pak jízdní Sokol z Kladna. Slavnosť zahájena dopol. Promenád. Koncertem hor. Kapely p. Humla z Kladna, v 1 hod. pak průvod před radnicí jménem města uvítal účastníky tajem. K. Rossi, s vyložením o národ.mučedník. K. Havl. Borov. Na místě ve Šternberku před villou p. dr. Prokeše, zapěl ze Slaného pěvec. spolek „Dalibor“ – Smetanovo „Věno“ a pak slavnost. řeč promluvil temperamentní řečník poslanec A. Kalina o Karli Havl.Bor. /Nově dopl.: Na místě slavnosti řečnil též pan učitel Frant.Štrejl./ Pak odevzdána deska na domě villy p. dr. Prokešovi, starý šedivý to pán – který slibuje před shromážděním za sebe i dědice, že náležitě desku v uctivosti a ochraně chovati bude. Při celém aktu slavnosti pršelo a nikdo se nehnul z místa. – Obec pronajala rybník na rybolov dne 30/12 p. Ant. Kouklovi řezníku. Toho dne se též usneslo zástupit. na rozdělení obec. škol na 2 samost. školní správy. Dále usneseno blahopřát k novému roku J.Ex.hr.Jin.Clam Martinici a to delegáty zvoleni p. starosta Ant. Částka a Em. Lukáš. A pak ještě 30/12 usneseno v obec.zastup. by všichni členové obec.zástup. při otevření  ulice na Bok a školy tam bylo zaneseno v pamětní knize a tam se podepsali.  

                  

                                                        -  41  -

                                           R O K   1 9 1 0

    Spolek pro vydržování kuchyně pro chudou škol. mládež vydal porcí polévky 8700 v době vaření. V měsíci říjnu založen spolek „Všeodborové sdružení Ochrana „  prvním předsedou byl p. V. Černický ze Svinařova. Na úzkokolejné dráze povolena c.k. minister.železnic osobní doprava, dále zboží, živých zvířat a zavazadel. Založen byl „Dělnický klub cyklistů Orel“ a to dne 17.dubna prvním předsedou Leop. Kamínský. Dne 2.března v obec. zástup. usneseno, že místo řid. učit. na dívčí škole má být obsazeno mužskou silou. Dále podán obcí pamětní spis okres. výboru stran projektu dráhy Slaný – Lužna Lišany, by směřoval přes Smečno, aby bylo zde nádraží a pomýšleno také na železniční spojení s Třebichovickým nádražím. Pak podána obcí žádost k c.k. poštovnímu řed.do Prahy by zřízena byla telefonní veřejná hovorna na Smečně u zdejšího pošt. úřadu. Pak usneseno v zástup. a to stran diet, obnos 2 Kor. každému bez ohledu je-li cesta polodenní neb celodenní ovšem mimo povozu. Ve schůzi obec. zastup. 18/7 usneseno že p.stav.V.Müller si dá vtělit do knih, že na louce jeho od obce, nebude nikdy stavět a nic dělat, co by vadilo odpadu do rybníka a co by škodilo. Dne 19/8 obec učinila kroky stran projektu dráhy Slaný-Smečno Šternberk a Třebichovice Janův důl /Libušín/ - Smečno. Stavba silnice k Ledcům zůstala stát na mrtvém bodu. (hr. Jin.Cl.Mart. se stavěl proti stavbě by šla silnice přes park zvané „Mládí-Bažantnice“.) Kanalisaci obec provedla od domu učit. Voj. Truksy až na konec města k Slanému, stavbu prováděl p.stav. V. Müller (rozpočet ing. Samotána ze Slaného byl 5396 kor 02 hal. Dne 30/9 oznámeno obec.zástup., že zemský výbor Král. Českého nesvoluje k rozdělení škol na Smečně, ale kdežto obec trvá na své žádosti, na tak dlouho, než budou zemské finance upraveny. Vnitřní zařízení školy na Boku zadáno bylo také p.stav.V.Müllerovi. Při škole obecné zřízeny byly 4 pobočky při dvou třídách nejnižších, obec sama jich vydržovala. Žádosť za zřízení měšťan. škol na Smečně byla 12/9 zamítnuta. Pamětní listinu do základů stavby nové budovy školní na „Boku“ psal p. učitel Fr. Štrejl na pergamen.- Těl. Jedn. Sokol na Smečně povoleno cvičit v tělocvičně až do odvolání. V místní školní radě usneseno v budově nové chlapci a v staré pak dívky. Na zařízení kabinetů pak povolila místní škol. rada, na nové škole chlapecké 3000 Kor.,

                                                  -  42  -

 a to za 2554 Kor. 86 hal. koupeny pomůcky a za 443 K. 14 hal. knihy pro žákovskou knihovnu a učitelskou /dle návrhu sboru učitelského/. 18/9 vysvěcena byla nová školní budova na „Boku“ a to kníž. Arcib. Vikář a děkanem p. P. Ferd. Kučerou, za přítomnosti okres. hejtmana Stříbrnýho ze Slaného a zástupců školních a samosprávných úřadů, dále zástupců panství a okol. učitelstva. Slavnostní řeč měl p. P. Fr. Suchý, katecheta z Libušína, pěvecké sbory předneslo pak učitelstvo.  Rozdělení správy škol zemský výbor nepovolil, ale míst. škol. rada podala odvolání. Vyučovalo se pod jednou správou obě školy chlapec. i dívčí a to za řidic. učitele p.              J. Rolubíčka. 19. září počalo se vyučovati v nové školní budově na „Boku“. Přes to ale obě školy opět přeplněny a pobočka žádaná nepovolena vzhledem k obstrukci Němců na sněmu Král. Českého. Všech chlapců na začátku škol. roku bylo 526 /v nové škole/, a to:

v I. třídě 98 chlapců p. uč. Čermák, v II. třídě 92 chlapců p. řid. Roubíček,                 v III. třídě 91 chlapců p. uč. Kuneš, v IV. třídě 89 chlapců p. uč. Volák,                                          v V. třídě 78 chlapců p. uč. Šťastný a v VI. třídě 78 chlapců p. uč. Truksa.

 Stavba nové školní budovy se vším zařízením stála 116.606 K. 46 hal. Z toho:  p. stav. 86.086 K 80 hal., vnitřní zařízení 7.221 K 33 hal.,

              zaříz.tělocvičny 3.794 K. 42 hal., kabinetů 2.335 K. 22 hal.,

              zařízení knihovnen 554 K, 98 hal., stav.místo 5.715 K.,

              zařízení studny 1.487 K., 83 hal., cesta ke škole 3.16- K., 86 hal. a ostatní jsou položky na různá vydání.

Starostou obce zvolen p. Ant. Částka, pekař.

 

 

Opis do strany 104

 

 

                              

 

Statistiky

Online: 2
Celkem: 417804
Měsíc: 7075
Den: 187