Jdi na obsah Jdi na menu

Informace o knihovnách ve Smečně

Informace o knihovnách ve Smečně.

Knihovnu měli na zámku Martinicové a rozšířena byla za Jaroslava Bořity Martinice o teologickou knihovnu Václava Budovce z Budova (předního vůdce českých stavů, kterému byla sťata hlava na staroměstském rynku), kterou získal při pobělohorské konfiskaci. V ní byla i zámecká rukopisná bible s vyobrazením upálení Jana Husa. Martinicové darovali knihy i do františkánského kláštera ve Slaném. Na hřbetu několika knih bylo zlatým písmem označeno „W.Budowecz 1597“ J.B.M. katolík.

Nejstarší písemný záznam rodu Martiniců je do r. 1454 psán česky a německy. Při třicetileté válce v r. 1648 Švédové v Praze zničili rodové záznamy Martiniců, gruntovní knihy a urbáře. Oheň zničil na Hradčanech v Martinickém paláci i mnoho knih a spisů. Knihovna na zámku ve Smečně byla obsáhlá a stále byla doplňována.

V roce 1821 byl archiv v zámku rozdělen na dvě části. Jedna ve věži a druhá v I. patře vedle kaple. Za hraběte Jindřicha Jaroslava Clam Martinice (1840 -1887) navštívili zámek a pracovali v archivu Palacký, Emler, Rezek, A.Sedláček. Z archivu čerpal i Danielis a Miltner. Hrabě byl předsedou společnosti Musea království českého a sám uspořádal spisy od r. 1597, svoji spisovou agendu, dílo Slavatovo a zlomky děl hraběte Bernarda Ignáce z Martinic. Archiv na zámku byl přemisťován a částečně skartovány doklady o hospodaření v r. 1889 důchodním Karelem Herinkem na příkaz hr. Richarda Bořity Clam Martinice z důvodu malých prostor pro archivaci dokladů. V r. 1910 opět byla nařízena částečná likvidace dokladů převážně o vedení jednotlivých hospodářství. Doklady byly používány i při dehtování stromů a dokonce do nich smečenský řezník balil maso. Archiv byl přemístěn ze zámku a uschován v muzeu ve Slaném.

 

K n i h o v n a

15. září 1898 ve Smečně zahájil svoji činnost nový spolek „Vzdělávací beseda Palacký“. Ten svoji vzdělávací činnost vyvíjel pořádáním přednášek, divadelními představeními a čtením knih. Spolek měl vlastní jeviště a knihovnu. Prvním předsedou byl pan M. Kolář.(Např.na Kladně veřejnou knihovnu založil Odbor soukromých úředníků a čtyři soukromé osoby a město dalo 300 zl. na nákup knih. Slavnostní otevření bylo 5.9.1897. Výpůjčky byly na týden a knihovník byl učitel, který půjčoval denně od jedné do tří hodin. Profesionální knihovník byl až od r. 1922.)

V r. 1908 byla ve Smečně založena organizace „křesťansko- sociální“ a předsedou byl děkan Ferdinand Kučera. V tomto roce založil kněz Páter Ignác Tomášek „Veřejnou čítárnu“, v které byly stranické a odborné časopisy. Organizace křesťansko-sociální měla obsáhlou knihovnu a vlastní divadlo. Přednášky a veřejné schůze byly v hostinci u Krále Otokara na náměstí.

V r. 1910 do nové chlapecké školy Na Boku byly zakoupeny knihy za 443 K 14 hal. podle návrhu učitelského sboru pro žákovskou a učitelskou knihovnu. V r. 1913 pro obě školy tj. chlapeckou a dívčí bylo povoleno místní školní Radou pro chudé žactvo dát na knihy 200 K a pro žákovskou knihovnu 70 K.

Městská veřejná knihovna ve Smečně

V I. Pamětní knize města Smečna kronikář Josef Kořínek píše, že „Položka na Městskou veřejnou knihovnu“ byla zvýšena na 1522 Kč pro r. 1920, kdy došlo k jejímu založení a J.Kořínek byl zvolen knihovníkem.

2. března 1921 byla zahájena činnost „Městské veřejné knihovny“ v domě Občanské záložny ve Smečně na náměstí čp. 105, která zdarma propůjčila místnost. Do začátku byly knihy propůjčeny na dobu 10 let od čtenářských spolků v Tělovýchovné Jednotě Sokol a Žižka, které měly společnou knihovnu. Na začátku bylo v knihovně 353 knih a obec dle zákona přispívala na činnost knihovny 1500 Kč ročně.

V r. 1932 měla veřejná knihovna 1.350 knih a o tři roky později 1.498 knih.

Knihy pálili nejen Jezuité, ale v každém režimu se likvidovaly knihy spisovatelů, kteří nevyhovovali. Byly to knihy T.G.Masaryka, E.Beneše, K.Čapka v r. 1938 a 1948 a později i dalších spisovatelů. Přesto počet knih v knihovně každým rokem stoupal.

V kronikách města jsou záznamy o knihovně:

R. 1985 – středisková knihovna byla v domě čp. 24 na náměstí, měla 11 tisíc knih a velké množství časopisů. Do knihovny chodilo kolem 400 čtenářů a 2/3

tvořili mladí čtenáři. Knihovnice Světlana Štrobachová dělala besedy nad knihami s dětmi ze ZŠ a MŠ Smečno.

1991 – přestěhována knihovna do suterénu ZŠ Na Boku, kde bylo zřízeno kulturní a společenské centrum obce. Vedoucí knihovny Vlasta Fořtová pokračovala v besedách nad knihou s žáky škol.

1992 – zakoupena počítačová technika do knihovny

2006 – zakoupen počítač a kopírka za 30 tis. Kč

2008 - 1440 výpůjček knih a velký zájem žáků o internet

2009 -7331 výpůjček knih, ze Slaného a z Kladna 167 svazků. Přemístěno do nové knihovny na radnici 7230 knih a 2/3 zůstaly ve škole k likvidaci. Náklady na nové regály, stoly, židle 605 tis. Kč. V knihovně jsou dva počítače a je velký zájem hlavně dětí o internet a hry. Zakoupeno 418 knih. Vybráno 9 tis. Kč od čtenářů.

2010 – 8747 výpůjček knih a 784 časopisů. Počet návštěvníků byl 5342 z toho na internetu 2038 osob a 368 účastníků společenských akcí. Zakoupeno 573 knih za 36.992,40 Kč i se slevami a jejich skutečná hodnota činí 66.157 Kč. Ve volném výběru 9515 svazků a v archivu knihovny 744 knih. Odepsáno 7865 knih a z toho prodáno 1012 knih po 1 Kč/ks. Příjmy za propagační předměty, knihy, poplatky a kopírování činily 13.626 Kč.

2011 – snížení výpůjční doby a úvazku nové knihovnice na 16 hod. týdně.

Knihovnu s větším počtem knih má pro své klienty i Domov Pod Lipami.

 

Umístění Městské veřejné knihovny – náměstí čp.105 od r. 1921

- radnice čp. 12

- náměstí čp. 24 od r. 1978

- škola Na Boku od r. 1991

- rozšířena na kult. společ. centrum-1992

- 2.3.2009 radnice čp. 12

Knihovníci: 1921 – Josef Kořínek a další…..

asi 1972 – Josef Chyský, 1976 - Eva Ničová, 1977 - Marie Mayerová, 1978 - pí. Niklová, 1979 – Světlana Štrobachová, 1987 - Vlasta Fořtová, 2011 - Lenka Bartošová

A tak největší vynález roku z r. 1448 KNIHTISK, který ukončil opisování starých spisů, je využíván již několik století. U nás byl první český tisk Kronika Trojánská z Plzně z r. 1468. Do r. 1500 byly jen prvotisky a nejčastěji byla tištěna bible.

 

Statistiky

Online: 9
Celkem: 393954
Měsíc: 7603
Den: 499