Jdi na obsah Jdi na menu

Baráčnická obec BUKOVÁ HORA – vznik a činnost

 

Baráčnická obec BUKOVÁ HORA – vznik a činnost
 
      Spolku přátel Smečna a širého okolí byla darována část nalezených zápisů z kroniky baráčnického spolku BUKOVÁ HORA ve Smečně. V době jeho vzniku bylo ve Smečně mnohem více spolků, kde se lidé sdružovali a dělali akce nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Byla zde aktivní tělovýchovný jednota SOKOL a FDTJ, divadelní spolky, baráčnický spolek MUNCIFAJ o pár let později i zahrádkáři atd.
    Ze zápisů se dozvídáme, že na popud vlastenecko-dobročinného sdružení obce baráčnické ve Svinařově byla založena 1. června léta páně 1931 VLASTENECKODOBROČINNÁ SDRUŽENÁ OBEC BARÁČNICKÁ „BUKOVÁ HORA“ VE SMEČNĚ. Zakládající členové byli manželé Josef a Anna Bouškovi, Antonín a Anna Truncovi, František a Františka Holých, Rudolf a Anna Fraňkovi, Josef Přistoupil, Alois Ort, Karel Šeflan a Adolf Křikava tj. dvanáct lidí.
      Na ustavujícím sezení byli zvoleni pantatínkem František Holý, rychtářem Josef Přistoupil, syndikem František Rudolf, berním Antonín Trunec, slídilové účtů Alois Ort a Josef Bouška a důvěrníkem pohřebního odboru Karel Šeflan. V roce 1931 při jeho založení bylo konáno 7 obecních a 6 konšelských sezení. V té době již bylo ve spolku 43 lidí. Pořádaly tři taneční zábavy a vánoční nadílku.
     S přibývajícími roky, přibývali i členové a spolek se postupně rozrůstal. Např. v r. 1933 jich bylo o 88 více tj. celkem 131 členů.
     V roce 1931 bylo rozhodnuto, že obec baráčníků BUKOVÁ HORA bude mít svůj vlastní prapor, o jehož pořízení se postarali sami členové ze svých úspor. Základ financí složila členka Anna Šulcová, nar. 28.6.1872, která ke spolku chovala velikou lásku. Mezi celou řadu dárců přispívajících na prapor byli strážník Smečna VÁCLAV ŠTULÍK, starosta města JOSEF MATĚJKA, OBECNÍ ÚŘAD SMEČNO, PIVOVAR KLADNO, obec KAMENNÉ ŽEHROVICE a řada dalších.
     V roce 1934 se tehdejší šafářka výše zmíněná Anna Šulcová stala MATKOU PRAPORU. Ten byl symbolem baráčnictva a byl všemi členy velice ctěn. Slavnou událostí pro členy spolku bylo ODHALENÍ PRAPORU, kterého se zúčastnily tři vybrané   družičky.        
1) drůžička matky praporu – Miluše Přistoupilová, nar.1922                                    
2) drůžička 1. kmotry -  Marie Froňková, nar. 1920
3) drůžička 2. kmotry - Danuše Bělohlávková, nar. 1924
      Při následující slavnosti nesením praporu bylo určeno šest velkých drůžiček – Marta Hrdinová, Berta Šloncová, Marie Částková, Marie Landová, Anna Rollová a Jindra Boušková. Dále sedm malých drůžiček – Jana Járová, Miroslava Járová, Marie Štrobachová, Anna Voráčková, Květuše Šefleinová, Vlasta Šloncová a Vlasta Zelenková. Poslední skupinu tvořily nejmenované drůžičky k nesení květin.
      V zápisech v roce 1939 se členové spolku zabývali jen neveselými událostmi. 14.březen – prohlášení Slovenska za samostatný stát a země KORUNY ČESKÉ prohlášeny za PROTEKTORÁT 3. ŠÍŘE, o překročení hranice v 6 hod. ráno ŘÍŠSKOU OBRANOU na všech místech hranice, jako ochranitelce pořádku.
       Válečné období překonával spolek dalšími valnými i obecními sezeními, které však měly jen organizační a spolkový charakter.
       Zvláštní a již veselý zápis patří, jak doslovně uvedeno PAMĚTNÍMU ROKU 1945, kdy Sovětská armáda dne 9. května osvobodila naši vlast od fašistické okupace.
     Ve spolku tehdy, jako v celé naší zemi propukla veliká radost ze svobody       a všichni lidé i členové spolku se vrhli s obrovským elánem a nadšením do další práce a budovatelské činnosti. V té době soused Bouška zdarma vyrobil skříňku pro prapor. Spolek rovněž oslavil 25. únor 1948, jako den pracujícího lidu tedy VÍTĚZSTVÍ PRACUJÍCÍHO LIDU a členové projevovali velké nadšení.
    V poválečných letech si spolek vedl velmi dobře. Můžeme, tak soudit z různých zápisů a údajů. V letech 1947 – 1952 bylo rozdáno 30 tis. Kč na různé dobročinné účely. Peníze získal spolek pořádáním zábav a bálů.
     S plynoucím časem rostly počty konšelských i obecních sezení, pořádaly se
zájezdy např. do Babiččina údolí, Hřenska, Kutné Hory, na Sečskou přehradu, Domažlic, Kladenského divadla, na župní sjezdy atd. Tyto akce vynášely nejen finanční zisky, ale získávaly na popularitě spolku.
     Baráčníci přispívali na různé akce např. na ŠÁTEČKOVOU (100 Kč), VITORASKO (150 Kč), pro mateřskou školu (150 Kč) atd. V r. 1960 pořádali tři taneční zábavy a dva zájezdy do Mariánských Lázní a na Hlubokou a Orlík.
   V r. 1961 pořádali besídku pro MŠ a výtěžek 200 Kč byl věnován školce. V témže roce 11. června se konala oslava 30 let trvání spolku s pietní vzpomínkou na místním hřbitově. Taneční zábava a celkově i oslavy se konaly na RYCHTĚ NA BOKU, kam spolek přesídlil. Na oslavy přijelo mnoho hostů z jiných spolků. Mezi ně patřila i druhá baráčnická obec ve Smečně MUNCIFAJ.
   V r. 1962 se konalo 1. výroční zasedání, 10 konšelských a 7 obecních sezení. V roce 1963 se přihlásilo 11 nových členů, 18 přestárlých členů bylo obdarováno a 2 nemocní členové obdrželi částku 500 Kč.
   Členové spolku pomáhali v zemědělství, pracovali na polích, zapojovali se při žních a na dalších akcích v obci. V tomto roce odpracovali 12.313 hodin.
   To je stručný výčet činnosti spolku baráčníků BUKOVÁ HORA od r. 1931 do 1963, kde náhodně získané zápisy končí.
   Poslední roky se členská základna zmenšila jen na „pár baráčníků“ a tak  rychtář Bohumil Doubek předal v minulém roce agendu baráčníkům ve Slaném, pod který spolek patřil. Ve Smečně tak skončila baráčnická obec BUKOVÁ HORA svoji činnost po 80 letech.
 
Za Spolek přátel Smečno a širého okolí zpracovala Ludmila Procházková              
30.10.2012
 

Statistiky

Online: 7
Celkem: 394285
Měsíc: 7834
Den: 654